Vreco.cz

Poslední dobou se obsah webu novými příspěvky netrhnul. Obrazně řečeno, raději jsem pěstoval okurky na chalupě než na webu, odjel jsem na dovolenou a každý ví, že to krom samotného volna obnáší 14 dní naddělávání práce dopředu a 14 dní dodělávání restů poté. Přesto se v mezidobí objevilo pár střípků, které stojí za zmínku.

• Pryč jsou doby, kdy exkluzivitu na recenze či preview měly pouze papírové časopisy. BonusWebu se v poslední době podařilo dohodnout zveřejnění exkluzivních recenzí na dva taháky: Uncharted 2 a NFS: Shift. Na Facebooku, Twitteru a fansajtách se poté objevily plamenné články o aroganci v BW a porušování domluveného embarga. Pokud vás baví flamewars, doporučuji dohledat si články i komentáře těch, co jim leží BW exkluzivita v žaludku, začít můžete třeba v tomto článku na BonusWebu, chronologický sled událostí ze svého pohledu nabízí také Tiscali Games.
• Změna šéfredaktora v LEVELu už mezi novinky nepatří. Vzpomínám si, když se Petr Poláček (alias Sleepless) hlásil před mnoha lety jako redaktor na plný úvazek do BonusWebu. Napoprvé jsem ho odmítnul jen proto, že nebyl z Prahy. Petr poté napsal zklamaný dopis do Score, po jehož přečtení jsem se sám za sebe styděl. Dohledal jsem Sleeplessův životopis, zkontaktoval jej a on svou šanci chytil za pačesy. Po BonusWebu jsme spolu pro Seznam rozjížděli HREJ.cz a během té doby se Sleepless vypracoval osobnostně i profesně. Zatímco před pěti lety bych jej v pozici šéfredaktora LEVELu považoval za tragédii, dnes si myslím, že pro LEVEL je to výhra a pro Sleeplesse splněný dětský sen, jemuž obětoval mnohé.
  Ale k věci. To, že papírové časopisy už nejsou co bývaly a zejména v aktualitách je válcuje internet, není žádná novinka. Co se ziskovosti titulu týče, ekonomická krize tomu také dvakrát nepomáhá, LEVEL se tedy vydal pod Petrovou taktovkou na cestu proměny. Je-li to cesta dobrá či špatná ukáže čas. Na Tiscali Games najdete Jaydeeho názor, který, ač s ním nesouhlasím, považuji narozdíl od diskutujících pod článkem za korektní. Upřímně se mi Sleeplessovy popisované změny líbí - proč mít novinky na začátku, když na webu jsou dříve? Proč nerozšířit obzory hráčů o témata jim blízká (přiznejme si to, i nás do jisté míry herní časopisy formovaly)? Na druhou stranu, i mě vadí titěrné písmo, které je daní za vyšší množství vysázeného textu. Osobně bych se přikláněl ke kratším a údernějším textům a většímu fontu. Ale jinak Sleeplessovi tleskám za odvahu a věřím, že se nenechá odradit a nezůstane přešlapovat v půli cesty.
• Nováček na české online scéně, Eurogamer, se má čile k světu. Nedávno se pochlubil nejen neustále rostoucí návštěvnosti, ale (a to je mnohem důležitější) také vyprodaností reklamního prostoru.
• Konečně se i do Čech dostávají kvalitní sběratelské kolekce, alespoň co se filmů týče. Po Jamesi Bondovi se mohou těšit fanoušci Harryho Pottera a to buďto na luxusní hrad o rozměrech 40×40x40 a váze 6ti kil, nebo na papírové album. Výhodou je, že vydavatel Harryho přemýšlel a v Albu i Hradu je místo pro dva díly, které vyjdou v roce 2011, smutnou pravdou ovšem je, že pro Čechy a Slovensko je dohromady k dispozici jen velmi omezený počet kusů (v ideálním případě 100), takže kdo si nevšimne předobjednávek, s největší pravděpodobností bude mít smůlu (a kdo si všimne a přijde pozdě, tak taky :-)). Trošku mi to připomíná dobu před osmi lety, kdy jsme limitované edice her vozili do ČR jak se dalo a byly vyprodané dávno předtím, než jsme je vůbec sehnali.
• Jo a abych nezapomněl, přípravy na znovuobživení Excaliburu jsou u konce, vydávání časopisu odloženo na neurčito. Čekal někdo něco jiného?

Ačkoliv dnes 95% populace používá přímo či zprostředkovaně internet k vyhledávání informací, stále je řada institucí, které jeho význam viditelně podceňují. Alespoň co se kvality jejich webové prezentace týče. Takovou ideální case-study by mohly být webové stránky multikin, už proto, že jich v ČR mnoho není. Na území Prahy operují tři velcí hráči: Palace Cinemas, Village Cinemas a Cinema City, Brnu vévodí Palácové a zbytku větších měst v republice CineStar, který se v Plzni a Pardubicích potkává s Cinema City.

Vzhledem k cílení nabídky služeb je trh rozdělen geograficky s výjimkou Prahy, Plzně a Pardubic. Nejsem ani Plzeňák, ani Pardubák, multikina v obou městech jsou poměrně nová a navíc si myslím, že kupní síla v obou městech není dostatečně velká na to, aby se uživila obě multikina. O tom, které vydrží, rozhodne mimo jiné i lepší volba lokality. To ale neznamená, že by CineStar nebo Cinema City nemohli zkusit zabojovat i kvalitní internetovou prezentací. Oba nabízejí stránky s předpotopním designem a jedinou “webovou službou” je online rezervace, což je sice užitečná věc, ovšem patří k naprostému standardu.

To tradiční rivalové nejen v ČR, ale na evropském trhu multikin - Village Cinemas a Palace Cinemas, svádějí boj o zákazníka mnohem tvrději. Nejen na pražském Andělu, kde jsou jejich sály od sebe vzdáleny necelých sto metrů vzdušnou čarou. Vzhledem k tomu, že nabídka filmů je téměř totožná a kina proti sobě poněkud nesmyslně nasazují i promítací časy (smysl to možná má, ale určitě ne pro zákazníka) je jen málo možností, jak se odlišit a každá šance pojistit si svého diváka se cení. Rezervace vstupenek nestačí, není závazná, proto je možné si u obou koupit lístek online.

K samotnému placení používají obě kina platební rozhraní České spořitelny. Technologie je ovšem jiná. Koupíte-li si lístek u Palace, vygeneruje se vám unikátní číselný kód, který zadáte u pokladny a dostanete klasický lístek. Včera jsem si takto koupil vstupenku na večerní představení, kód mi přišel mailem, zobrazil se mi na webu, bohužel SMSka s ním dorazila teprve dnes dopoledne. V létě, kdy kina více než kdy jindy zejí prázdnotou či minimálně poloprázdnotou, bych podobné technické problémy nečekal.

Dneska jsem pro změnu otestoval Village Cinemas. MMSka s čárovým kódem dorazila vzápětí, stejně rychle jako maily z platebního systému České spořitelny o úhradě kartou a rezervačního systému Village Cinemas o zakoupení vstupenky.  Přišel jsem do kina, u pokladny si nechal pouze prodloužit parkovací lístek (výhoda je, že můžete i po představení, kdy už není fronta) a s čárovým kódem mě odbavili přímo u vstupu do sálů. Byl jsem příjemně překvapen. Upřímně mě nenapadá komfortnější způsob nákupu lístků do kina a přesně takto si představuji e-commerce řešení pro vstupenky (nejen do kina, ale na jakékoliv kulturní či sportovní akce).

Škoda jen, že dojem z prezentace Village na internetu kazí snaha o co nejmultimediálnější prezentaci. Jejich stránky jsou díky ní přeplácány flashovými blikátky a dalšími nesmysly, které krom toho, že roztáčejí větrák na procesoru na maximum (i na dual-core systému s 3GB RAM), se vzájemně bijí, překrývají a nezřídka kdy vytuhnou nejen při spouštění filmových ukázek na integrovaném flash-playeru. Pravda, ve FireFoxu je to o poznání lepší než v IE, ale k idylce to má zhruba stejně daleko jako FireFox k pozici nejpoužívanějšího web-browseru. Možná by si designer ve Village mohl stránky občas projít jako celek, přijde mi, že jde cestou: dáme tam to nejlepší, co máme, vždyť to lidem musí chutnat. Tahle logika ale nikdy nefungovala, i z toho nejlepšího se dá zvracet. A navíc to kazí použitelnost webu i dojem z jinak dobře vymyšleného systému pro online nákup.

Bludr a Jaydee se do sebe krátce před prázdninami opět pustili, aby i před blížící dovolenou své příznivce a odpůrce ujistili, že válečná sekera mezi nimi je stále vykopána. Stačilo k tomu málo, a nebylo to Bludrovo předhazování otevřené války s Tiscali na setkání s novináři při NFS: Shift prezentaci v sídle EA Czech minulý týden. Již podruhé v krátkém sledu Bludr vypustil do světa naprosto nesmyslné informace týkající se 2K Czech (dříve Illusion Softworks). Poté, co se počátkem června snažil rádoby senzačním odhalením naznačit, že budoucnost 2K Czech je nejistá a rozhoduje se o jejím dalším působení, se nyní vytasil s odhalením, že tým Mafie 2 opustila třetina vývojářů.

V 2K Czech minulý týden propustili zhruba třicet lidí, většinou z Brna. Pokud vím, vesměs šlo o řadové vývojáře, žádné klíčové pozice ani nikoho z exekutivy se to netýkalo. Oficiálně ale 2K mlčí.

Bohužel, 2K Czech k podobným věcem žádná oficiální vyjádření dávat nemůže. I proto Jaydee cituje ve svém článku anonymně jednoho ze zaměstnanců, což pro laika může snižovat důvěryhodnost zprávy. Vzhledem k tomu, že ve stejném duchu odpoví anonymně většina zaměstnanců, se jí dá ale věřit stoprocentně. Ostrý tón Jaydeeho zprávy mě nepřekvapuje, spíš mě překvapuje, že se nikdo nepozastavil nad podstatou problému: proč je Bludr posedlý tím, že by 2K Czech mělo končit, případně se zmítá ve vnitřních problémech? Nechce se mi věřit, že to je jen snaha o masáž vlastního ega či zhrzená reakce poté, co exkluzivní informace o Mafii 2 dostal Level.

Zbylí zaměstnanci 2K Czech jsou rádi, že se někdo jejich firmy zastane poté, co pár ublíženců odejitých pro neschopnost hází na jejich zaměstnavatele špínu, byť by si taky přáli, aby čtenáři vnímali spíš obsah než formu. “Bludr kecal, ale od JDho mi to taky přijde drsný. Nakopal bych oba dva. Proč se to musí řešit takhle?” Ani já nebudu jmenovat svůj 2K zdroj, ale musím s ním souhlasit, Bludr si zbytečně vymýšlí a i když se dozví skutečný stav věci, neumí se omluvit, Jaydee na to zase zbytečně vyhroceně poukazuje. Když se ale podívám do Score fóra, vidím tam spíše reakce o tom, že Jaydee je idiot a cenzuruje své diskuse namísto toho, aby se někdo zamyslel nad tím, co vede Bludra k tomu publikovat o 2K Czech neustále dokola tyhle nesmysly. Každopádně v Brně (do pražských vývojářů se Bludr nestrefoval :-)) mohou teď pár dní klidně spát - Bludr si užívá dovolenou na Korfu a třeba si bude chtít trošku dáchnout namísto vymýšlení “zaručených” informací, Jaydee v pátek odlétá na Seychelly, takže podobně emotivně laděné články nebude mít kdo psát.

Update: špičkový post o personální situaci v 2K Czech napsal Raptor na MafiaGame.cz. Přestože má informace z úplně jiného zdroje než já, shodují se naprosto ve všem.

Ačkoliv to na mém blogu vypadá, jakoby byla typická okurková sezóna, není tomu tak. Děje se toho docela dost, jen bohužel chybí čas se na to důkladně podívat. Tak jen telegraficky:

• Poté, co na Tiscali Games přestal inzerovat Xzone, si vedení Tiscali našlo nového partnera. Je jím Surtep, známý to dovozce pochybných verzí her z šedých kanálů. Oficiální distributoři v ČR nejsou nadšeni, ale příliš toho nezmůžou. Zákazníci jsou možná spokojeni s nízkou cenou, na kterou Surtepové lákají, ovšem daní za to je zboží přivezené z Polska či Maďarska z různých výprodejů či akcí, na druhou stranu je pravda, že média se obvykle lisují pro celý tento region jednotně a je-li k dispozici česká lokalizace, hra ji obsahuje (jak je to s manuálem či přebalem si ale nejsem zcela jist). Viz. nedávný dovoz The Sims 3 z Polska, který českou pobočku EA nijak zvlášť nepotěšil.
  Upřímně jsem touhle změnou docela překvapen, obzvlášť proto, že Tiscali propaguje obchod jako službu zákazníkovi a úroveň služby poskytovaná Surtepem je horší než u Xzone. Navíc se dá očekávat, že oficiální distributoři nebudou utrácet za reklamu na svoje hry v médiu, které je takto úzce spjato s šedým dovozcem, jež jim kazí cenu i prodeje. Sám jsem zvědavý, zda to Tiscali víc přinese (v reklamních příjmech) či odnese (důvěryhodnost, inzerce od vydavatelů). Čas ukáže…
• Level změnil šéfredaktora a zdražuje na 220 Kč. Změna šéfredaktora je sice už staršího data, ale ještě jsem nestihl Sleepymu pogratulovat. Upřímně jsem rád, že tuhle pozici bude zastávat nadšenec, člověk, který má můj obrovský respekt. Vzpomínám, když Petr “Sleepless” Poláček začínal v BonusWebu; hoden své přezdívce “beze-spánku” pracoval celou noc a usnul až nad ránem na klávesnici, čímž vystrašil uklízečku, která si zprvu myslela, že tam někdo umřel. Byla totiž zvyklá, že když už v redakci někdo spí, je to pod stolem na zemi Dnes už je Petr po mnoha letech v herních médiích, kdy stál např. u zrodu nového Hreje, zkušeným matadorem (o jeho pařanských zkušenostech však nemohlo být pochyb ani před deseti leti). Tak hodně štěstí, Sleepy.
• V týdnu jsem se stavil na předváděčku nových Need for Speed: Shift. Bohužel jsem kvůli práci dorazil pozdě, takže jsem si nevyslechl úvodní prezenčku, na vlastní hraní musím říct, že hra je fajn. Pravdou je, že moje znalosti předchozích dílů série končí s dílem Most Wanted, proti tomu jsou Shiftové nebe a dudy. Bylo fajn, že se akce zúčastnil i Michal Beran, který se na Shift podílel. Škoda jen, že s ním chtěl každý dělat “exkluzivní interview” a Michal byl tak unavený, že jsme ani nepokecali. Přitom mi přišlo, že všichni se ptali na totéž. Od EA byl určitě dobrý nápad Michala pozvat, pro příště bych ale navrhoval udělat hromadný rozhovor a každému médiu povolit max. 2-3 samostatné otázky. Tak, jako je to na E3, tak, jako je to běžné ve všech jiných oblastech. Nebo si umíte představit, že Paroubek bude na vyjádření Topolánka (a naopak) reagovat 20x stejně, ale pro každé médium zvlášť?
• Díky všem, kdo mi po jednom z předchozích blogpostů pomáhal s výběrem vhodného jízdního kola. Nakonec se zřízení půjčovny vzhledem k nezájmu návštěvníků penzionu nekonalo a pro mé ježdění zvítězil Giant Terrago 3, ani ne kvůli značce, jako kvůli použitým komponentům (kompletní výbava Shimano Deore, olejová vidlice Suntour, příprava na kotoučové brzdy). Cesta ke kolu byla poměrně komplikovaná (od Rava přes Authora a Nano až po Gianta), ale po prvních deseti kilometrech :-) musím uznat, že je to úplně jiné svezení než na mém předchozím, čtrnáct let starém kole. Jen ostré brzdy v kombinaci s odpruženou vidlicí mi při první zkoušce málem nabídly pohled nebe - země - nebe - země.

Kdo z vás sledoval v posledních dnech dění na doméně eurogamer.cz jistě postřehl, že zhruba od čtvrtka byla přístupná i testovací česká verze stránek. V průběhu víkendu autoři vyladili drtivou většinu chyb a dnes byl “herní Facebook”, jak se Eurogameru občas přezdívá, spuštěn. Nebudu psát recenzi webu, ten si určitě projdete sami a pokud nebudete moci přijít na to, proč “herní Facebook”, pak se zkuste zaregistrovat, přidejte si pár přátel a zakrátko uvidíte sami.

V článku informujícím o startu projektu je bez jakéhokoliv skrývání uvedeno, že finančně stojí za projektem Martin Schovanec a jeho firma provozující internetový obchod s hrami Xzone. Čtenáři-prudiči často kritizované spojení, které ovšem spolehlivě funguje i u největších projektů svého druhu ve světě (vzpomeňme třeba na americký GameStop a jeho Game Informer). Ostatně, asi ode mě nečekáte jiný komentář, sám jsem toto spojení razil už v roce 2000, kdy jsme při BonusWebu spouštěli GameStore a střet zájmů bych v tom nespatřoval. Maloobchodníkovi je jedno, jestli prodá hru EA nebo Ubisoftu, o ovlivňování hráčů nemůže být řeč, ti chytřejší to ostatně také tak neberou, naopak v tom spatřují službu, kterou oceňují. Co je zajímavější je ale vcelku nenápadná věta o fungování redakce:

Redakce českého Eurogameru se zčásti rekrutovala z řad autorů, kteří “táhnou” oblíbené Tiscali Games a další magazíny. I pro ně se Eurogamer stal výzvou a možností růstu. Nejen svou propracovaností (co se technických vymožeností týče) a koncepcí, kdy recenze nebudou tak dlouhé a zpravodajství se pojme trochu odlišně. Změnou především v tom, že je úplně nesrovnatelné snažit se probourat hlavou zeď na domácím písečku a vedle toho denně úzce spolupracovat se zapáleným týmem žurnalistických osobností rozesetých po celé Evropě… [celý článek]

Informace, že české Tiscali vloni koupil nový majitel, proběhla všemi médii a s ohledem na Games jsem se o něm zmiňoval i já. Nabízí se tedy otázka, zda jde o sharování autorů či jejich hromadný exodus z potápějící se bárky do perspektivního přístavu. Proto jsem vyzpovídal šéfredaktora TG Jaydeeho:

Q: Eurogamer se chlubí, že jeho redaktorská základna se rekrutuje zejména z řad zkušených redaktorů Tiscali Games. Vkrádá se proto otázka, co bude dál s TG?
A: Na složení redakce a autorského týmu TG se, aspoň pokud je mi známo, vůbec nic nemění. Odhaduju, že by se spíš situace mohla změnit k lepšímu. Her vychází čím dál víc, desítky hotových článků na TG poslední dobou čekaly na publikování dlouhé týdny nebo měsíce, protože na ně nebyl prostor, čas nebo rozpočet, s čímž autoři samozřejmě nebyli spokojeni, stejně jako s některými neslněnými sliby, které vloni dostali. To ale já nemohu ovlivnit. Nyní by zelenou na TG mohly dostat i náměy, které dříve neprošly.

Q: Spekuluje se o tom, že jsi v EG zainteresován i Ty. Tvé kamarádství s Martinem Schovancem, dlouholetým partnerem TG, není žádným tajemstvím, spíš by mě překvapilo, kdyby jsi nebyl první, koho oslovil na vedení projektu. Co k těmto komentářům můžeš říct?
A: Stále jsem šéfredaktor Tiscali Games a v EG nejsem nijak vlastnicky zainteresován. Je pravda, že s některými věcmi na EG vypomáhám, když mí přátelé a zároveň dlouholetí autoři stojí o rady a zkušenosti, ale na mé práci pro Tiscali Games se nic nemění.

Q: Jak se psaní části autorů i na EG projeví na fungování a obsahu TG? Kdo bude kvalitnější, aktuálnější?
A: Tohle musí posoudit sami čtenáři. Pro mě jako šéfredaktora TG je důležité, že tito autoři na svou práci nekašlou. Např. v pátek vyšel nadstandardní počet 10 velkých novinkových článků (k tomu samozřejmě řada SMSek), během víkendu jsme měli hodně hot článek o Aliens vs Predator (video za víkend přehráno: 23762×), v neděli vyšly nezvykle dva velké články (vč. zavedení jednoho nového formátu: videopřehledu nejočekávanějších her měsíce, na což jsou samé pozitivní ohlasy) a v pondělí budeme mít první českou recenzi Red Faction Guerrilla.

Q: Odcházejí někteří autoři úplně?
A: Doufám, že ne, ale nemohu to v budoucnu vyloučit. Toto nezáleží na mě jako spíš na rozpočtu a podmínkách v Tiscali (viz. stále nerealizovaný redesign kvůli jiným prioritám firmy a málo programátorům, modernizace redakčního systému, jak se externím autorům podaří prosadit nové nápady, např. ohledně investic do videoobsahu a podobně).

Q: Jak se díváš na to, že část autorů píše pro EG?
A: V žurnalistice obecně je myslím úplně normální, že ti nejzkušenější autoři píšou pro víc různých médií, pokud se v tom jednom nemohou naplno realizovat. Dělalo se to před EG a bude se to jistě dít i po EG. Stejně tak se nikdo nepodivuje nad tím, že vývojáři her pracují na několika projektech souběžně pro různé vydavatele. Z nich všechny klidně mohou být akční hrou, ale u každého vydavatele mají jiné podmínky práce, možnosti nebo třeba engine. Když třeba něco nejde u jednoho, tak to jde u druhého, když se jeden vydavatel ocitne ve finančních problémech (tady hovořím obecně, v žádném případě se to netýká Tiscali), ten projekt pro druhého vydavatele pozdrží, ale nezkrachují. Kdyby to takto v herní branži nefungovalo, tak většina českých vývojářů už dávno zkrachovala. A stejné to je i s prací recenzentů nebo novinkářů pro víc herních médií: nelze od nikoho zkušeného a drahého vyžadovat exkluzivitu. Stejně by to všichni obcházeli psaním pod falešnými jmény, jako se to běžně děje na všech českých herních webech. Tohle má smysl jen u autorů-začátečníků, do kterých se investuje fůra času a know-how.

Co dodat? Snad jen Good Luck, Eurogameru, Tiscali, autorům i herní komunitě… A obzvlášť Miloši Bohoňkovi, protože Best Value Inn v LA je fakt drsnější než skládat bobříka odvahy. Kdo zažil, potvrdí, kdo nezažil, bude do prvního dne věřit, že na výstaviště E3 je to 20 minut pěšky, aby pak s radostí přesedlal na taxíka

Téma obživení Excaliburu, kterou vyvolal Martin Ludvík snahou prodat svou ochrannou známku a prohlášením, že pokud se to nepovede, bude časopis vydávat sám, stále není vyčerpáno. I přes investigativu Tiscali Games a jeho kvalitní zpracování tématu, řadu komentářů na blozích, stojí za to přečíst si dnešní příspěvek Petra Chlumského alias Genagena s názvem Martin Ludvík: Snílek? Vizionář? Mimozemšťan? Pro zapomětlivé připomenu, že jde o dřívejšího autora Score, člověka majícího za sebou řadu videorecenzí v GamePage, dnes technického ředitele dvojky českého internetu Centrum Holdings.

Pokles nákladů je zřejmý, problémy mediálních domů soustředících se na “print” také. Plačtivé a zhůvěřilé úvahy nad myšlenkou, že zánik printu znamená zánik žurnalistiky patrně také zasáhly patřičnou část obecenstva. A do této chvíle přijde -ml- s ideou oživení časopisu Excalibur. A to tak grandiózním způsobem, že v něm nebudou žádné recenze, neboť čtenář si zaslouží něco mnohem lepšího, a tak když Excalibur recenze vymyslel (sic!), tak je teď může zrušit.

Když pominu fakt, že tohle čtenářsky vděčné a bezesporu atraktivní téma žádným způsobem nezmínil ani Hrej, ani BonusWeb, je zajímavé si přečíst Chlumákův názor i proto, že hodnotí úroveň české herní žurnalistiky tak výstižně, že bych ji bez jakékoliv připomínky podepsal, neboť mi mluví z duše.

Pro dobrý web o počítačových hrách tu místo je - protože tu zkrátka žádný kvalitní není. Bonusweb ještě nepochopil, že internet skýtá i jiné možnosti, než že místo osvitu, se text publikuje v redakčním systému a tiscali games se sice sem tam pokusí, ale nakonec jde pořád o ten starý a nepružný web, kde se už ani jd nehádá s vrecem. Za jediné solidní čtení o počítačových hrách v češtině tak považuji blog www.modrak.cz. A tím to hasne.

Tady by možná stálo za to pozastavit se nad tím, že Bludr, šéfredaktor Score, publikuje příspěvky o hrách (byť z jiného, ovšem o to zajímavějšího pohledu) na svých osobních stránkách namísto toho, aby se jimi (mimo jiné) snažil vyšperkovat absolutně otřesný web Score, na který ani týden po vydání nového čísla nejsou schopni nasadit obálku a obsah. Obzvlášť v době, kdy náklady i příjmy tištěných herních periodik skokově klesají a řada lidí si nepokládá otázku, zda Score přežije, ale spíš kdy skončí.

I když je pravda, že i Bludr se občas utne a ve snaze přinést insider bombu publikuje nesmysly, jak to předvedl dnes na Twitteru ohledně Mafie II. Bludrovu minelu přehledně komentovali na MafiaGame; ve stručnosti jde o to, že spam z fór a emailů několika lidem od zhrzeného a pro neschopnost vyhozeného zaměstnance Bludr přejal za vlastní zprávu, kterou si drtivá většina lidí vyložila tak, že 2K Czech je na tom děsně špatně a dnes se rozhoduje o budoucnosti firmy. Nejzásadnější událostí dneška pro budoucnost 2K Czech přitom bylo maximálně jednání o stěhování pražského studia do větších kanceláří.

Nicméně, chcete-li si přečíst komentář člověka, který ovlivňoval historii české herní scény a dnes dokáže dění na ní reflektovat dostatečně zasvěceně a přitom s nadhledem, článek Petra Chlumského byste rozhodně neměli přehlédnout.

Minulý týden zveřejnil Jaydee na Tiscali Games provokativní SMS zprávu o tom, že do Česka se chystá brzy vstoupit významná evropská síť herních webů. Na mnoha herních sajtách, blozích, twitteru, fórech, facebooku a v dalších komunitách se okamžitě začalo spekulovat o tom, kdo by to mohl být. Předpokládám, že Jaydee si tohoto sólokapra, kterého ulovil, bude chtít osmažit a na stříbrném podnosu naservírovat sám, ale když už se začaly v diskusích objevovat ochutnávková sousta, nezbývá než potvrdit, že oním webem bude Eurogamer.

Doménu eurogamer.cz si zaregistroval Martin Schovanec, provozovatel internetového obchodu Xzone. Dá se tedy očekávat, že exkluzivitu na “výlohy pro hry” bude mít na EuroGameru právě Xzone. Jeho spojení s EuroGamerem totiž není pouze ve vlastnictví domény. Martin se vrací k tomu, s čím na internetu začínal, a sice k novinařině. Málokdo ví, že dříve než spustil svůj eshop, psal pro BonusWeb o strategiích (namátkou jsem našel např. recenze na Pharaoh či Theocracy).

Nyní to bude mít trošičku složitější; řízení herního portálu je náročnější než recenzování her, ale se zkušenostmi, které Martin za těch bezmála deset let působení na herní scéně získal, to určitě zvládne. Vsadím se, že díky propojení s Xzone bude mít Eurogamer velmi dobře zvládnutý marketing, což je Martinova silná parketa, stejně tak se dá očekávat stabilní finanční zázemí pro angažování kvalitních autorů. Máme se tedy rozhodně na co těšit.

• Dnes ráno mi přišla emailem připomínka na první Cisco TV televizní workshop. Chtěl jsem se kouknout alespoň na úvod, protože speciálním hostem měl být Petr Pobořil, který postavil a úspěšně prodal 802.cz - firmu se spoustou zákazníků, která má navíc vlastní kvalitní technologická řešení i několik velkoobchodních partnerů (více v mém článku na Lupě). Bohužel jsem měl smůlu, buďto to měli přetížené, nebo to nefungovalo, každopádně ani v IE, ani ve Firefoxu jsem signál nenaladil. Pak jsem se kouknul: “powered by PG24″. Už chápu, jenom nechápu, proč firma jako Cisco nevyužívá kvalitní infrastrukturu, která jde dnes už snadno pronajmout třeba od StreamHostingu, ale spoléhá se na řešení, které bylo vyvinuto primárně jako televize pro pár hardcore hráčů. No, snad se Cisco do příště poučí.
• Při té příležitosti jsem si všiml, že o víkendu proběhne další ročník Miss Agro. Vzpomínám si, jak jsme tuto akci v ranných dobách Streamu vysílali naživo my. Na místě byli naši moderátoři, přenosový vůz s technikou, několik kameramanů, střihači, zvukaři, prostě profesionální štáb. Sice ani tady přímý přenos nefungoval tak, jak by měl, ale jinak to byla sranda. Uvidíme, jestli to bude padat i letos, pořadatelé tentokráte spoléhají právě na řešení StreamHostingu, které ustálo i nápor po reklamní upoutávce v hlavní zpravodajské relaci TV Nova u předávání cen Fotbalista roku.
• Že poptávka po archivu televizních pořadů na internetu rapidně roste dokazují komentáře u pořadu Ano šéfe! z dílny TV Prima. Záznam desátého dílu, který se vysílal ve čtvrtek 7.5. (tedy v době našeho čtvrtfinálového zápasu v hokeji se Švédskem), se totiž v archivu na webu objevil teprve včera, tedy se čtyřdenním zpožděním, navíc je video zřejmě špatně překódováno, protože má rozhozený obraz. To Nova svou Druhou Šanci poctivě uvedla už v pátek ráno. Obecně je vidět, že to Nova se svým archivem myslí narozdíl od Primy vážně. Ke svým klíčovým seriálům nabízí spoustu doprovodných videí a navíc do delších pořadů začala úspěšně prodávat a vkládat reklamu, zatímco Primě i přes vysokou sledovanost v tomto směru ujíždí vlak.
• Uvidíme, jestli se webů dotknou účastníci Prague Business Breakfast, kterou pořádá Broadband TV News. V roli řečníků by se měli objevit ti nejpovolanější: Petr Dvorak (CEO, TV Nova), Zdenek Duspiva (Chairman, National Co-ordination Group for Digital Broadcasting),  Jaromir Glisnik (Managing Director, TradeTec (Skylink)), Petr Kacafirek (CATV Product Manager, UPC Ceska Republika), Chris Dziadul (Editorial Director and Chief East European Analyst, Broadband TV News), Leiv Svenning (Head of CEE, Telenor Satellite Broadcasting). Pokud mi vyjde čas, určitě budu referovat.

Prodejnost Levelu v únoru poprvé klesla pod 10 tisíc. Score se pod touto hladinou drží už dávno, byť svá data oficiálně neaudituje. Nic z toho ovšem neodradí Martina Ludvíka, držitele ochranné známky Excalibur, od znovuobnovení vydávání svého časopisu. Nebo je všechno jinak?

Na Tiscali Games vydali obsáhlý rozhovor s Martinem Ludvíkem. Ten neudělal ostudu své pověsti komika a předvedl slohový výstup, který zasvěcené pobaví a ty, kdož stále věří v to, že -ml- se dokáže vrátit do vydavatelské branže, snad již nadobro zbaví pochybností. Odpovědi totiž jasně naznačují, že -ml- nedrží informace pod pokličkou, nechrání si know-how. On prostě vůbec s obnovením časopisu nepočítá a doufá, že stylistikou svých odpovědí zpropaguje svou aukci na prodej značky Excalibur natolik, že se najde nějaký bulík, který ji za milion opravdu koupí. Pravda, bulíkovat -ml- vždycky uměl, tisíce předplatitelů Excaliburu na zaplacené, leč nedodané výtisky, marně čekají dodnes. Ale uznejte, jak by někdo s koncepcí mohl odpovídat v tomto duchu?

Opakujete, že máme zapomenout na obsahovou strukturu Score nebo Levelu. V čem tedy přesně bude Excalibur jiný?
Excalibur nebude souborem novinek, preview, recenzí, návodů, kultury a nudných rozhovorů či disertačních prací. Excalibur bude časopis. [celý rozhovor na Tiscali Games]

Pořád slyšíme jen to, co Excalibur nebude, ale co teda vlastně bude, to neví asi nikdo. Nechápu, jak v kontrastu s tím mohou padat prohlášení o metě 100.000 prodaných výtisků, kterou chce Excalibur dosáhnout zhruba do roka. Celé to jen podtrhuje můj dojem z toho, že se Ludvík snaží úporně přesvědčit, že historie značky Excalibur umožní vznik nového časopisu s minimálními náklady, zatímco při budování nové značky by byly zapotřebí miliony korun. Jen nechápu, koho přesvědčuje, když do nového papermagu by se pustil jen blázen, obzvláště v době, kdy i zavedené vydavatelské domy ruší jeden tištěný magazín za druhým, a to včetně těch největších jako Sanoma či MAFRA.

Zajímavá je pak ještě pasáž o složení nové redakce. Martin Ludvík už na blogu Excaliburu psal, že probíhají intenzivní diskuse s novým šéfredaktorem. Jestli jsem správně vytušil z dalších vyjádření v diskusích, kmenovými autory mají být čeští bloggeři. Nechci shazovat jejich slohové schopnosti, ale ve vší úctě - vládnout tištěným slovem ještě pro vytváření úspěšného časopisu nestačí, chce to i hromadu zkušeností. A obávám se, že těmi nikdo z okolí -ml- disponovat nebude, byť se v diskusi hlásí lidé, kteří už “10 let podnikají v herním průmyslu, vlastnili jeden tištěný magazín a několik webmagů včetně toho nejstaršího /LOL/ vydávají dodnes.” Michale, Phobosusi, Davidíku… citací jednoho mého oblíbeného mailu: Co hulíš chlapče, že vidíš svět v tak růžových barvách, že vydáváš své dřívější parazitování na značce GameSpot s lame projektem, či GameSport s úrovní horší než leckteré fansajty, za projekty dostatečné pro získání know-how k poradenství tištěnému časopisu?

I když, jak si tak čtu některé odpovědi -ml-, ani by mě nepřekvapilo, kdybyste někde “smoukli brčko” a společně jste se poplácali po ramenou, jak jste dobří a úspěšní, protože takovéhle hodnocení by nikdo střízlivý taky neudělal:

Co jste vlastně za celých těch devět let, kdy časopis nevycházel, dělal - co vás mezitím živilo a jak se v tomto směru dařilo, i např. v soukromém životě? Proč jste se k Excaliburu rozhodl vrátit právě teď?
Když zůstanu u vydávatelské profese, tak jsem nějakou dobu vydával Nejlepší hry a doposud vydávám Herní výběr. Oba produkty byly hodně úspěšné a to mi tak trochu navnadilo vrátit se zpět k Excaliburu. Také mám rozděláno spoustu jiných nevydavatelských a neherních projektů, které jsou ale v neveřejné fázi, takže k nim vám teď nic bližšího neřeknu. [celý rozhovor na Tiscali Games]

Tak Martine, závěrem. Excalibur není jako Míša ani Tatranky. To jsou značky, které mají jméno. Na Excalibur si možná zavzpomíná pár pařanů, ale jeho návrat si nepřeje asi nikdo. Když Ti zkolabuje počítač, jen restart nepomůže, je třeba jej přeinstalovat. A Ty očividně nemáš nejmenší ponětí, jak na to. Smiř se s tím, že už jsi svou značku jednou pohřbil, nech ji v klidu odpočívat v zapomění a nesnaž se tělo v rozkladu vykopávat ze země a znovu jej oživovat. Proděláš spoustu peněz a zápach mrtvoly zůstane. To je má dobrá rada. A máš ji zadarmo.

Videoklipy na internetu. Obsah, který táhne skoro stejně dobře jako porno. Kvantita, kterou lze nabýt téměř okamžitě, bez investic do výroby, ovšem s velkým investicemi do licencování. Domácí videoportál Stream po delší odmlce restartuje jednu ze svých dříve nejpopulárnějších služeb O2 Stream Music. Dnes už to není jen o několika hudebních kanálech vybraných žánrů, jako tomu bylo dříve. Klipy lze nově spouštět na vyžádání a po jednom, což je dobrá zpráva pro uživatele a horší pro provozovatele služby. Stream asi hodně věří svým obchodním schopnostem (i po Michalově odchodu), v novém pojetí služby totiž nestačí platit paušál za hudební smyčky jako dříve, nově se labelům platí za shlédnutí klipu.

Reklama na titulním teaseru láká: hudební videoklipy zdarma a ve vysoké kvalitě. To první tedy platí bez diskusí, o tom druhém bychom ale mohli polemizovat. Databázi klipů si Stream poctivě buduje několik let sám grabováním z hudebních DVD. To by samo o sobě s vysokou kvalitou v rozporu nebylo, ovšem někde v procesu udělali soudruzi z NDR chybu při enkódování a spoustu klipů zdobí jev zvaný “interlace”, tj. proužkování obrazu (krásně je to vidět třeba tady). Škoda, tohle je jeden z mála škraloupů nové killer aplikace Streamu.

Dalším je absence parametrů při hledání klipů. Můžete si je vyjet podle žánru, můžete si vyhledávat podle autora, ale zobrazit si třeba jenom české klipy O2 Stream Music zatím neumí. Doufejme, že je to jev dočasný, před dvěma lety se v databázi tento parametr udržoval, třeba z ní nevypadl a zatím se jen nezobrazuje. A do třetice mi vadí trošku komplikovaný přechod na videoklipy ze stránek Streamu. Můžeme se přít o to, jak moc by měla být killer aplikace propagována, ovšem na jednom by se zřejmě shodla většina z nás - link z hlavního menu by si určitě zasloužila. Ti, co mají bannerovou slepotu (nebo filtr) a nevšimnou si modrého O2 proužku na titulní stránce či čtverečku v kategorii hudba mají smůlu.

Těžko psát víc. Po dlouhých letech příprav, během nichž se v různých pozicích vystřídalo několik generací ředitelů (pamatuju si, že specifikace či smluvní jednání v různých stadiích vývoje zajišťovali mimo mě také Jirka Vaněk, Vláďa Hořejší, Patrick Zandl či Martin Krušina, který jako jediný vydržel u Streamu dodnes)  je tady služba, kterou není snadné provozovat, ale o kterou je mezi uživateli enormní zájem. Tleskám Streamu za odvahu a věřím, že O2 Stream Music přežije i poté, co skončí aktuálně podepsané reklamní partnerství s O2.