Vreco.cz

Dnes se v konferenčním centru City uskutečnilo Czech Internet Forum 2009 s nabitým a zajímavým programem a řadou zajímavých hostů jak mezi přednášejícími, tak i mezi diváky. Protože fenoménem dnešní doby je zkracování, i já své postřehy zkrátím do heslovitých jednohubek.

• Ačkoliv už jsem spíš jako Miloš Zeman v politice a herní dění sleduji spíše zpovzdálí (jen ne z Vysočiny, ale z Krkonoš), jako první mě zaujali lidé točící se kolem nové české fantasy online RPG Ruby Gates. Nepřednášeli, náhodou jsem se s nimi seznámil v plénu účastníků. Takoví normální týpci, co ujížděli na onlajnovkách a když už je začaly štvát nejrůznější chyby, udělali si vlastní. Ambice nemají malé; ke hře vydali (brzy vydají) knihu, karetní hru a plánuje se i útok za hranice České a Slovenské republiky. Betaverze běží již od začátku srpna, pokud patříte mezi ty, co už se světem Ruby Gates procházejí, určitě uvítám vaše postřehy ve fóru… a ty koneckonců můžete připojit i poté, co se do Ruby Gates připojíte. Povídání o hře s jejími autory totiž bylo hodně zajímavé, ale protože se od dob Melior Annis onlajnovkám vyhýbám kvůli nedostatku času (a vysokém riziku závislosti) jako čert kříži, určitě si raději nejprve poslechnu názory zkušenějších online pařanů, než RG sám podlehnu. No co, stejně prý letos bude tuhá zima a dlouhé zimní večery je třeba nějak protrpět…
• Pár zajímavých přednášek jsem bohužel kvůli pracovním povinnostem zmeškal, obzvláště mě mrzí “Souboj Titánů” (Google vs. Seznam vs. Centrum vs. Mafra vs. Nova) a Internet po krizovém roku od Marka Antoše. Rozhodně ale stálo za to vidět ty ostatní. Ondřej Tomek vtipně a uvolněně popisoval strasti a slasti při hledání a soužití s investorem. Arkady Volozh z největšího ruského portálu Yandex.ru hodnotil pozice lokálních vyhledáváčů vůči Google (Yandex je ruský Seznam, i on v tržním podílu výrazně převyšuje Google (cca 60 vs. 20% share). Dan Dočekal popsal Česko v sociálních sítích a připojil i pár zajímavých grafů - jen blázen jako on (v tom nejlepším slova smyslu) dokáže strávit hodiny u internetu a vyšťourat obtížně zpracovatelné informace tak, aby je pak během pár minut strávili i posluchači přednášky. Patrick Zandl zase s humorem sobě vlastním sledoval Nové trendy a zahraniční inspirace, které demonstroval např. na skupince polských spoluobčanů, kteří na licenci německé Commerzbank vytvářejí bankovní produkt v České republice - ano, mBank. No a nezklamal ani Jura Hlavenka, který nabídnul vlastní důkladný výzkum a spoustu podnětných myšlenek pro všechny provozovatele eshopů v přednášce o tajemství nákupního košíku. Kdo se podílel na provozování jakéhokoliv eshopu musí dát Jurovi za pravdu v každém slově jeho prezentace.
• Z panelových diskusí mě zaujaly dvě. První z nich je cenzura internetu v podání operátorů, o níž poměrně pěkně referuje ve dnešním článku na Lupě Dan Dočekal. V praxi jde o to, že někdo říká, co je a není dobré a operátor vám podle toho povolí či nepovolí přístup na stránku. Přítomní zástupci Telefonicy a Vodafone se bránili tím, že chrání malé děti před zneužíváním v případě dětské pornografie. Já říkám, že kecají, protože pedofilové nepřestanou děti zneužívat proto, že pár operátorů na internetu začne blokovat pár internetových stránek. Souhlasím s Danem a z vlastní zkušenosti vím, že dětské porno se šíří úplně jinak, než jak je to prezentováno Telefonicou (ostatně Kaora s Policejním prezidiem ČR na odhalování dětské pornografie také úzce spolupracuje a o blokování obsahu to rozhodně není). Škoda, že nebyl prostor pro dotazy, rád bych se Veroniky Řečníkové z O2 a Přemka Filipa z Vodafone zeptal, co si myslí, že je lepší: zamknout zavřené dveře a nikoho za ně nepustit, i když vím, že v místnosti za nimi jsou zneužívány malé děti (= blokování obsahu za účelem ochrany dětí před zneužíváním, jak to oba výše uvedení prezentovali), nebo nad ty dveře dát kameru, sledovat, kdo jimi projde, co tam dělá a v případě, že nejde o omyl, mu dát pořádně za vyučenou, aby se na malé děti svým úchylným okem už vícekrát nepodíval? Ještěže byl v panelu Dan Dočekal, jinak by se všichni panelisté poplácali po ramenou, takhle alespoň někdo rozbíjel idylku, že jejich konání je ve většinovém zájmu společnosti.
• Druhá zajímavá panelová diskuse se věnovala videu na internetu. Pavel Krbec z Novy se pochlubil, že reklamní čas v online videích mají do konce roku vyprodaný (= preroll, postroll a 3x reklamní blok uvnitř pořadu po třech reklamách). Na mou otázku, co je to “vyprodaná reklama” a zda to znamená, že příjmy z reklamy pokryjí náklady na provoz, však přímo neodpověděl a jen zopakoval, že to znamená, že jsou placenou reklamou (tj. ne self-promem) obsazené všechny pozice. Bohužel to není odpověď na mou otázku; když budu svůj penzion v Krkonoších pronajímat za 100 Kč/noc, taky budu mít vyprodáno, ale náklady tím nepokryju… Petr Svoboda ze Streamu zase prozradil, že formáty pořadů na pokračování alá Gynekologie 2 nebo Peklo s Landou se nechystají a Stream půjde cestou kratších videí a video blogů známých osobností. Jedna zajímavost ještě následně zazněla v diskusi, po spolupráci s Primou, Public TV a Óčkem prý Stream jedná o užší spolupráci s Českou televizí. Ta má vlastní archiv i platformu na streamování videí, detaily nikdo prozradit nechtěl, uvidíme tedy, zda a co se upeče.

Člověk by řekl, že bída v podobě letošní finanční krize oddělí zrno od plev a naučí firmy fungovat dle zákonitostí trhu. Omyl, alespoň v případě české pobočky Electronic Arts. Jak jinak si vysvětlit zhruba dvě stě tisíc vyhozených z okna za launch akci k FIFA 10 na Václavském náměstí. Ta se sestávala z fotbalového turnájku za účasti modelek a nejrůznějších celebrit, které „na podkově“ přitáhly pozornost řady kolemjdoucích a několika novinářů pasoucích po trofejích pro své bulvární plátky.

Vezmeme-li tuto akci jako investici k proniknutí do bulvárních médií a hvězdných videoblogů, pak OK, do určité míry se to určitě podařilo. Pravdou ale je, že v Agátině videu slovo FIFA nezaznělo ani jednou. I přesto stojí video za to, zejména kvůli hlášce “já jsem Sparťan, ale moje partnerka je Slávinka” nebo odpovědi Libora Boučka na otázku: proč chodí modelky s fotbalistama - protože jim nic jiného nezbývá. Otázka je, zda je tento typ propagace pro EA Czech dostatečně dobrým průnikem pro skórování, protože jediné, co v přehledu bulvárního tisku vyšlo, byly Agátiny zničené boty (viz. fotoreport na GameConsult).

Přesto ale nechápu jednu věc. Když už se dařilo strhávat i zájem kolemjdoucích, nebyl nikde ani jediný stánek, který by dokázal přetavit jejich zvědavost do tržeb za prodané hry. Jasně, dole na Václaváku je Bontonland Megastore, který je partnerem EA a jejich hry prodává. Ovšem dvě velké výlohy, které, byť směřují přímo na Václavák, přeci jen bez použití dalekohledu z prostoru nafukovacího hřiště nemohou být příliš viditelné, asi mnoho lidí nepřitáhnou.

V průběhu letošního roku proběhlo v EA v souvislosti s finanční krizí a horšími finančními výsledky společnosti velké zemětřesení v oblasti obchodu i marketingu. Tým, který českou pobočku vytvářel, byl rozprášen a byť se lidé z tehdejšího managementu kolem EA stále svým způsobem točí, čekal jsem, že tato rošáda byla kvůli horším než očekávaným výsledkům, „malé domů“ (aneb zadávání různých akcí spřáteleným lidem či jejich firmám) a špatné marketingové strategii. Zřejmě ne, ta nová (je-li nějaká) je totiž mnohem horší, byť už nejsou na rozhazování miliony, ale pouze statisíce.

Už druhý den plní diskuse na herních webech i komunitních fórech vyjádření Marka Španěla z Bohemia Interactive Studio (dále jen BIS). Ten si totiž veřejně postěžoval, že Codemasters označují svůj “Operation Flashpoint: Dragon Rising” za následovníka původní megaúspěšné hry Operation Flashpoint: Cold War Crysis a trnem v oku mu je zejména to, že hru dlouhá léta vyvíjel jeho tým a Codemasters ji “pouze” v roce 2001 uvedl na trh. Je mi jasné, že lidé z BIS, kteří (alespoň v dobách mého šéfování BW) v hojné míře trpěli nedostatkem sebereflexe a neschopností přijmout jiný názor, se mnou budou v lepším případě nesouhlasit, v horším případě budou tento příspěvek považovat za můj útok na jejich práci. Ne, není to nic proti nim, smekám před tím, co dokázali, ale tento krok Marka Španěla považuji za ubohost a ránu pod pás partnerovi.

Obecně to ve vztahu vývojář - vydavatel funguje tak, že vydavatel má své lidi, kteří mluví do koncetu her, finálních úprav či balancování hry tak, aby byla pro hráče co nejatraktivnější. Zároveň dělá veškerý PR a marketing (na němž nyní BIS parazitují), načasování uvádění v jednotlivých státech a spoustu další práce v pozadí. Jeho okrajovou zásluhou je pak spolufinancování vývoje. Pamatuju si, jak dlouho se Flashpoint vyvíjel a jaké byly problémy s hledáním publishera. Kladu si přitom otázku, zda by bez peněz Codemasters vůbec původní Flashpoint vyšel. Za svou “konzultační” činnost a pochopitelně i za miliony dolarů tehdy Codemastři dostali od BIS distribuci Flashpointu i právo na jeho název. Marek Španěl a ing. Pavlíček, kterým BIS patří, se tehdy mohli svobodně rozhodnout, jakou pro ně má spolupráce s Codemasters cenu a oni se rozhodli - svou hru prodali včetně názvu.

Podívejme se na to z druhé stránky. Codemasters zaplatili nemálo peněz (řádově desítky milionů až stamiliony korun). Za to si Flashpoint zařadili do svého portfolia. I oni hráli vabank, kdyby hra nebyla úspěšná, těžko by jim název k něčemu byl. Samozřejmě, v případě úspěchu, z něj plánovali vytvořit sérii a těžit z jejího názvu - jak se nyní děje. To je naprosto normální a děje se to všude kolem nás. Co na tom, že původní hru už BIS nevyvíjí? Příkladů, kdy vývojáře úspěšného prvního dílu nahradí někdo jiný, je celá řada a není na tom nic divného. Hráče nezajímá, jestli hra jede na engine A nebo B a textury do ní kreslil Honza ze statku za Prahou nebo John z New Yorku. Jemu jde o to, jak hra vypadá, jak se hraje a jak ho baví. Pokud tedy Codemasters dokáží vytvořit něco, co příběhem, grafikou i hratelností navazuje na původní Flashpoint a zároveň mají právo na název, proč by toho neměli využít? Co je na tom špatného a proč by nemohlo jít o pokračování hry původní?

V tiskové zprávě jsem se mimo jiné dočetl, že se označováním nového Flashpointu coby nástupce toho původního už zabývají právníci. To budou mít asi hodně složité vymyslet, proč by Codemasters nemohli toto spojení používat, když jim BIS kdysi zcela svobodně název Operation Flashpoint prodali. Ostatně názor právníků shrnuje na svém blogu Michal Jonáš. A že nestál tolik peněz proto, aby byl uložen k ledu, muselo být jasné úplně každému). Já být na místě Codemasters tak spíš mobilizuju právníky proti BIS za nekalosoutěžní jednání či křivé obvinění. Marek Španěl a jeho tým kdysi pomohl ukázat světu, že Česká republika je kolébkou špičkových her a úspěchy Illusion Softworks nebyly náhoda. Nyní Marek Španěl ukázal druhou stránku mince, a sice, že právo a etika se v Čechách moc nenosí a i na poctivého kupujícího obchodník klidně může beztrestně pořvávát: krade, krade, koukejte jak krade, chyťte zloděje. Přemýšlím, jestli je Arma 2 opravdu tak špatná hra, že ji Marek musí propagovat tímto parazitovským způsobem za každou cenu, nebo jestli už opravdu ztratil i poslední zbytky sebereflexe…

Tiscali Games o tom sice psali už před týdnem, ovšem jen letmo. Martin Balhar, ředitel české a slovenské pobočky CD Projektu, které šéfoval od jejího vzniku, ukončil k 19. únoru své působení ve společnosti a na jeho pozici nastoupil Gremlin, dosavadní šéf lokalizací, který v CDP také působí od jeho zdejších počátků. Jako blest z čistého nebe dorazila obchodním partnerům zpráva informující o tom, že se obě strany dohodly na okamžitém ukončení spolupráce (jak už to tak ostatně při podobných rychlých odchodech bývá). Nechtěl jsem o tom psát dvouvětnou novinku, takže jsem se pokusil obě strany zkontaktovat.

Artur Sawka, jednatel společnosti CD Projekt (mateřské společnosti), se mě snažil přesvědčit, že nejde o žádnou rychlou změnu ze dne na den. “O naší další možné spolupráci jsme před zmíněnou dohodou diskutovali několikrát. Bohužel Martinovy zdravotní problémy nedovolují, aby se koncentroval na práci v CD Projektu tak moc, jak naše společnost potřebuje. Proto jsme se dohodli na ukončení spolupráce k 19. únoru,” odpověděl na můj email Artur Sawka.

Ačkoliv z Arturova mailu bych spíš soudil, že Martin začal mít problémy s alkoholem (to je to první, co si při uvedení takového důvodu v podobných případech vybavím :-)), zlé jazyky v herní branži tvrdily, že příčinou Martinova odchodu je něco jiného. V zásadě potvrzovaly diskuse Martina Balhara s vedením CD Projektu, jejich obsahem ovšem neměla být jeho zdravotní situace, jako spíš zdraví společnosti. Její česká a slovenská pobočka údajně vykazovaly v poslední době velmi špatné finanční výsledky, snižující se prodeje a právě o tomto měly být ony bouřlivé diskuse. Na přímý dotaz toto Artur nevyvrátil, jen zopakoval, že jediný a oficiální důvod je jeho vyjádření z předchozího mailu.

Pokusil jsem se zkontaktovat i Martina Balhara. Napoprvé jsem jej zastihl ve chvíli, kdy o tom nemohl hovořit (ne, opravdu se nevyjadřoval jako člověk, který má problémy s alkoholem :-)). Po dohodě jsem tedy volal druhý den, ovšem marně, už jsem se nedovolal.

To, že se v CD Projektu něco děje, se dalo tušit již dříve, kdy Chalid Himmat, jeden z klíčových lidí, odešel do Cenegy. Zhruba rok nato se na místo marketingového ředitele se vrátil Pavol Galko, který stál u zrodu české i slovenské pobočky. Tu předtím opustil poté, co si rozjel vlastní byznys. Krátce před koncem loňského roku se do společnosti vrátil a kdekdo by čekal, že vedení firmy se ujme právě on. Jeho podnikatelské aktivity ovšem dále trvají, z čehož nejsou vlastníci CD Projektu dvakrát nadšení, proto řízení jejich české a slovenské dcery svěřili Milanovi Czarnowskému alias Gremlinovi. Výhodou pro Poláky může být jeho znalost polštiny :-), uvidíme, jestli pro hráče bude pozitivní jeho herní minulost. 

Gremlin je bezesporu člověk, který toho pro herní komunitu mnoho udělal. Rozjel lokalizace téměř všech CD Projektem vydávaných titulů v “profesionální české verzi” (pořád se tomu výrazu musím smát, protože si představím Pavola Galka, jak to vždycky prezentoval) v době, kdy se u nás počet ročně vydaných lokalizovaných her dal spočítat na prstech jedné ruky. Do té doby bezištně a zdarma překládal hry a zpřístupňoval je tak desítkám tisícům jazykově nevybavených hráčů. Doufejme, že mantinely, které má svými nadřízenými nastaveny, umožní Gremlinovi držet si i nadále tvář člověka s nálepkou “from gamers for gamers” a že se s novou úlohou popere co nejlépe. Přeju hodně štěstí v této nelehké době.

Od podzimu loňského roku čeřily titulky deníků (webových i tištěných) informace o prodeji významného internetového prodejce Kasa.cz. Dobře načasované fámy o tom, že se společnost prodává, prosakovaly na veřejnost, vedení společnosti je dementovalo a novináři o tom nadšeně spekulovali, což považuji za výbornou předvánoční kampaň, navíc úplně zadarmo. Společnost, kterou před téměř desíti lety založili Tomáš Richtr s Martin Kasa a postavili ji na prodeji mobilních telefonů (za přispění Petra Kasy, Martinova bratra, který toho času působil v GSMobilu), se nakonec neprodala, pouze zfůzovala s ObchodníDům.cz a počátkem letošního roku neváhala vydat několik tiskových zpráv, kde sama sebe označila za největšího domácího maloobchodního internetového prodejce se spotřební elektronikou. Zní to dobře, v Kase to dobře vědí a jejich PR oddělení by mělo dostat pochvalu. Novináři po tom totiž skočili jako slepice po flusu a odpapouškovali to doslova, aniž by se zamysleli.

Nezklamal ani Karel Wolf na Lupě, který dokonce redakčním textem obhajoval, proč je Kasa.cz s obratem 2,2 miliardy větší než Alza.cz s loňskými tržbami ve výši 3,2 miliardy korun. “Tady je třeba podotknout, že obratově větší Alza.cz se specializuje na prodej počítačů, ne elektra.” Tuším, odkud ono vysvětlení pochází. Moje spekulace je následující. Karel si přečetl tiskovou zprávu Kasy a v ní větu: “…Tímto spojením vzniká největší maloobchodní internetový obchodník se spotřební elektronikou na českém trhu…” Karel se zeptal v Kase, jak to vlastně mysleli, a máme tady vysvětlení toho, proč je největší Kasa a ne Alza

Teď se zkusím zamyslet já a rovnou se ptám, co je to vlastně elektro? Když kouknu na sortiment obou obchodů, na Kase.cz najdu sekci počítače a příslušenství, kde si můžu koupit pevný disk, stejně jako paměť do počítače, tuningové PC case, větráčky do počítače i takové drobnosti, jako jsou SATA kabely. To, že je to jedna sekce z mnoha, není omluva specializace. Pominu-li vibrátory, u Alzy.cz taky najdu notebooky, digitální fotoaparáty, videokamery či televize - to není elektro? To, že každý umí prodávat něco jiného a Alza.cz je v myslích mnoha lidí synonymem pro obchod s počítači přeci ještě neznamená, že se ty obchody principiélně nějak liší, nebo se mýlím?

Půjde-li to takhle dál, pak se v těch největších projektech českého internetu ani nevyznáme. Vyženu-li to ad absurdum, může to dopadnout tak, že budeme u Aktuálně.cz číst: největší internetový zpravodajský server (a z Centrum Holdings vysvětlí, že je tím myšleno čistě internetový = nezaštítěný tištěnými redakcemi), zatímco iDNES bude největší zpravodajský server (= specializující se na zpravodajství, nezaštítěný portálem) a Novinky.cz budou největší zpravodajský server (= co do počtu lidí). Alza.cz bude největší internetový obchodník, Kasa.cz největší internetový maloobchodní prodejce spotřební elektroniky (v České republice) a Mall.cz největší maloobchodní prodejce spotřební elektroniky (ve střední a východní Evropě). A protože rádoby odborní novináři ani dnes nerozlišují drobné nuance a skáčou mistrům PRistům na špek, budou lidi s tím nej… žebříčkem mást hodně dlouho. Vlastně do doby, než jim dojde, že lidem je to vlastně fuk, ty zajímá cena, kvalita a to, kdy jim zboží přijde domů.

PS: Tip pro Lupu - jestli bych opravdu někoho rád viděl v NetClubu, pak je to šéf Alzy.cz Aleš Zavoral. Myslím, že při rozhovoru s Milošem Čermákem by mohlo být velmi zajímavé si poslechnout, jak se jeden podnikavý student se živnosťákem v kapse z téměř bazarového prodavače v zapadlém krámku v Holešovicích stal lídrem českého internetového trhu. Bez dluhů, půjček i zahraničního rizikového kapitálu.

Další perný, krizí přiostřený týden je za námi. Hned v pondělí jsem si byl v české pobočce Electronic Arts v Praze na Pankráci otestovat Burnout Ultimate Paradise. Mimo jiné i proto, abych zjistil, jestli je za zemětřesením v české pobočce tajemné spiknutí Tomáše Bouzka aka Ankity Mishry aka Rommela, jak psal na svém blogu: Podle zákulisních informací má být vyhozen komunitní manažer EA CZECH Jan Pořízek. Žádná škoda. Hold padáka dostal i zbezdůvodné napadení mé osoby. Bohužel, život je krutý. (doslovná citace bez korektury)

Ačkoliv je pravda pochopitelně někde úplně jinde (článek na Tiscali Games relativně dobře popisuje příčiny horších než očekávaných výsledků - česká pobočka navíc doplatila na to, že EA má nového regionálního ředitele pro region střední a východní Evropy, který potvrzuje přísloví o tom, že nové koště dobře mete), jsem překvapen, jak dobrými informacemi tento psychicky nevyrovnaný člověk disponuje. Ani lidé pohybující se na herní scéně přesně nevěděli, kdo všechno v EA Czech přežil a čí služební telefon už zůstane hluchý, případně dostane nového majitele. Tomáš Bouzek přitom asi jako první (update: první byl JD, ale přehlídl jsem to v jeho SMS, které rommel obšlehl) informoval jak o odchodu Jana Pořízka, tak i Martina Kormana z EA Partners (dříve působil mj. v Intelu) a marketingového ředitele Borise Tománka. Toho jsem si nechal nakonec, protože na jeho odchod bych si nevsadil ani při kurzu 20:1. Krom toho, že jde o služebně nejstaršího zaměstnance české pobočky (doufám, že se nemýlím), mezi jejíž zakladatele patřil, už několikrát prokázal, že jeho pozice je silnější než pozice tehdejšího šéfa české pobočky Otto Jermana.

Ale zpět k Burnoutu. Určitě ode mě nečekejte recenzi. Spíš dva postřehy. Tím prvním je potěšení nad tím, že česká nadšenecká scéna ještě žije. Stydím se, červenám se, že jsem neznal herní sajtu vokr.com - marketingoví mázi z EA se na mě kvůli tomu dívali, jako bych žil pět let na měsíci. No, tak teď už jsem z měsíce zpátky na Zemi a znám i jejího majitele. Hodně mi připomíná mě před 10ti lety, stejně jako mi samotná stránka připomíná BonusWeb. I tento inzerát. Takže pokud se chcete realizovat, máte možnost.

Ten druhý postřeh je důvod, proč mi psaní jakýchkoliv dojmů ze hry přijde jako mlácení prázdné slámy. Prostě si to zkuste sami. Demo, které EA vypustilo, je totiž plná hra, jen s časovým omezením. Je to zajímavý a průlomový pokus o ucpání úst pirátům (nemůžeme si vyzkoušet plnou hru, proto krademe) i o distribuci. Hru si totiž můžete zaplatit přes internet a odemknout zakoupeným klíčem. Tím v řetězci výrobce - vydavatel - prodejce - zákazník odpadá jeden článek; vtírá se otázka, zda “na pokus” nebo “na pořád”. EA se totiž nechalo slyšet, že to s online distribucí myslí vážně a už letos by mělo v této oblasti výrazně posilovat. Tož jsem zvědav.

Vánoce jsou tady… za oknem padá sníh, v televizi běží chobotničky a já se konečně dostal k sepsání postřehů k zajímavému rozhovoru s ing. Pavlíčkem, který vyšel u Jaydeeho. Hlavním tématem pochopitelně není nic jiného než letní přechod JRC pod křídla Game Group. Příliš nového ing. Pavlíček neprozradil, ostatně není se čemu divit, zpovídané osoby se obvykle v podobných rozhovorech odpovědím na konkrétní otázky na tělo vyhýbají a naopak se snaží přenést pozornost spíše na podružná témata. Přesto bych pár věcí z rozhovoru vypíchnul:

• Mezi jinými mezi ně patří otázka cenové tvorby. Spousta hráčů stále žehrá na to, že u nás jsou hry dražší než v zahraničí. Ing. Pavlíček konečně dokázal pro většinu lidí srozumitelně vysvětlit, proč tomu tak je. Hráči s tím sice mohou polemizovat, mohou s tím nesouhlasit, ale je to prostě fakt, se kterým těžko někdo něco v nejbližší době udělá…
• I když, JRC pod křídly Game by snadno mohlo. A velmi lišácká odpověď na téma přímého dovozu některých titulů ze zahraničí leccos napovídá. Já jsem z ní mezi řádky přečetl: Nebudeme dráždit domácí distributory šedým dovozem, ale pokud nám nebudou schopni dodat očekávané zboží včas a za přijatelnou cenu, dovezeme jej napřímo, abychom uspokojili poptávku zákazníků dříve než konkurence.
• Jen okrajově bylo nakousnuto téma internetového obchodu. Internet je prostředí, které ing. Pavlíček nejvíce podcenil a stálo ho to spoustu peněz. Určitě si to uvědomuje i on, jeho snaha o získání významnějšího podílu ovšem nyní stojí spoustu peněz a kýžený efekt zdaleka není takový, jaký by mohl být. JRC má přitom ideální předpoklady pro to, aby kralovala i internetovému prodeji. Naštěstí pro Xzone či GameExpres se zatím o JRC eshop nestaral nikdo, kdo by toho využil.
• Spoustu hráčů by zajímaly žebříčky prodejnosti. Už někdy od roku 1999 jsem se snažil tato data získat, ing. Pavlíček nyní vysvětluje, proč, narozdíl od hudby či filmů, u her toto nefunguje. Řekl bych ale, že je příliš diplomatický a ve své odpovědi jen naznačuje, aby nepozlobil distributory. Takže na plnou pusu a se zapojením vlastních zkušeností: s českými distributory toto dělat nelze. Uvádějí nesmyslná čísla podle toho, co se jim hodí a co by chtěli prodávat (vědí, že podle žebříčků se chtě nechtě orientuje stále spousta lidí). Navíc uvádějí vyexpedované hry, tj. tyto se vůbec nemusí prodat zákazníkovi, pouze půl roku leží v obchodě v regálech a po půl roce se vrátí zpátky. Maloobchody zase údaje o prodeji nikomu neposkytují kvůli konkurenčnímu boji. A do třetice neexistuje žádná “nezávislá” asociace, která by data sbírala a žebříček následně vydávala.
• Ostatně podivnou českou náturu reflektuje ing. Pavlíček ve své další odpovědi. “Úspěšný prodej firmy je způsob ohodnocení mé dlouholeté práce…” Když bylo prodáno Illusion Softworks, slyšel jsem, kolik si Vochozka nakradl. Po prodeji JRC se v podobném tónu mluvilo o ing. Pavlíčkovi. Je škoda, že zatímco ve světě většina lidí vnímá prodejní částku jako hodnocení úspěšnosti manažera, který firmu vedl, u nás stále převládá závist. A tak se ani nedivím, že oba výše zmínění tají, za kolik ve skutečnosti firmu prodali a v jaké podobě k vypořádání došlo.
• JD si také všímá výroční zprávy JRC za rok 2007, podle které byly tržby společnosti 220 milionů. To sice svědčí o dobré kondici JRC, ale o tom, že internetové obchody se svými tržbami hrají stále významnější roli. Vím, kolik vydělával GameExpres v době, kdy jsem se v něm angažoval a při srovnání odběrů od předních českých distributorů lze vytušit, jak si stojí Xzone (o jejich dobré kondici svědčí i expanze v prodeji přes kamenné pobočky). Ve srovnání s obratem JRC - 220 milionů - je jejich pozice mnohem silnější, než by se mohlo zdát. V té souvislosti by mě zajímalo, jak se daří síti Game Shopů, ale to už je na jinou newsu.

Každopádně, pokud alespoň trošku sledujete herní branži a rozhovor jste zatím úspěšně míjeli, určitě si ho dodatečně přečtěte. Je velmi dobře vedený, nabízí odpovědi na mnohé otázky, které se hráčům honí hlavou a v neposlední řadě je po dlouhé době jedinou mediální prezentací ing. Pavlíčka. Sledovat jeho názory je přitom určitě přínosné, už proto, že je jeden z mála, kdo v herním byznysu v České republice hraje první ligu (už dvacet let) a velmi dobře si vede i v evropských pohárech.

Málem bych zapomněl: přeji vám krásné Vánoce a (nejen) u stromečku klid a pohodu.

Tiscali Games to odbyli jednou zprávičkou, ostatní herní magazíny si toho pro změnu nevšimly vůbec. Na Yahoo Finance je to přitom jedna z hlavních zpráv dne. Řeč je o propadu herního byznysu, konkrétně o výrazně horších než očekávaných výsledcích giganta v tomto segmentu - Electronic Arts a vyhlídkách pro příští rok, které nejsou vůbec růžové.

Nejprve si stručně zrekapitulujme minulost. V průběhu roku se EA pokoušela o převzetí konkurenční společnosti Take2 Interactive. Neúspěšně. Mezitím se vyspělé ekonomiky dostaly do recese, akciové tituly zaznamenaly hluboké propady a nevyhnuly se tomu ani herní společnosti. Electronic Arts přitom padá nejvíce; ještě před rokem se jedna její akcie prodávala za 60 USD, po včerejším pádu o dalších 12% v jinak poklidném, mírně růstovém obchodním dni, je aktuálně k mání za 17 USD.  To je skoro čtvrtina hodnoty z konce srpna letošního roku. Investorům rozhodně nepomáhají vyjádření managementu, který varoval před dalšími ztrátami ve fiskálním roce 2009. A na Yahoo se vcelku správně ptají: jde o problém herního byznysu jako takového, nebo jsou to potíže EA?

Bylo by naivní se domnívat, že na herní byznys současná krize nedopadne. Naopak, první, na čem budou lidé šetřit, je zábava. Poznají to vývojáři, vydavatelé (her i herních magazínů), distributoři i prodejci. Koneckonců to uvidíme sami i v malé české kotlině, jsem si jist, že v příštím roce budeme svědky konsolidace a velmi zajímavých synergií. Prodej Illusion Softworks do náruče Take2 i prodej JRC nepřišly za pět minut dvanáct, ale doslova pár vteřin před dvanáctou a jejich původní majitelé si mohou oddechnout, neboť jejich odměna nebyla nijak zásadně ovlivněna finanční krizí. Na druhou stranu, propad EA je extrémní; od 1. září letošního roku ztratila během sedmi týdnů 60% hodnoty. Pro srovnání, konkurenční Take2 sice za stejné období přišlo o 50%, toto číslo ovšem nesmíme brát jako relevantní vzhledem k ceně vyhnané nahoru díky nabídce na převzetí od EA. Meziroční propad je totiž “pouze” 33%.

Jak proti tomuto nepříznivému trendu hodlá EA bojovat nikdo neví, protože informace o nových online hrách na příští rok či investice do vývoje nových herních značek nejsou z nejnovějších a trhy už je vstřebaly. Kudy vede cesta však napovídá i toto video na Yahoo. Oslovený odborník to pojmenovává vcelku trefně: EA dnes nemá co nabídnout poměrně utrácivé skupině majitelů Nintenda Wii, velký prostor se otevírá také v prodeji her na iPhone a v digitální distribuci obsahu, ať už jde o nové tituly či starší, dnes již běžným způsobem neprodávané hry. A to jsou kroky, se kterými se ztotožňuji i já, neboť jestli lze nějak zlepšit hospodaření společnosti, pak to není jen prosté seškrtání nákladů, což vedení firmy předpokládá v první řadě, ale (a to zejména) hledání nových příjmů. Teprve první čtvrtletí příštího roku však naplno ukáže, jakými cestami z krize se EA a další herní společnosti vydají.

Cenega dnes uvedla do prodeje vánoční trhák letošního roku, Grand Theft Auto IV na PC. I Češi se tentokrát dočkají luxusního dárkového balení, jeho popis a fotografie najdete blogu Michala Jonáše, kvalitnější fotky jsou pak k vidění zde na Tiscali Games. Tiscali se ostatně fenoménu GTA IV věnuje velmi obsáhle, k prostudování rozhodně doporučuju Duel GTA IV vs. Saints Row 2 od Pavla Oreškiho. Ale kvůli vydání GTA IV samotného tento příspěvek nepíšu.

Nečekanou čáru přes rozpočet všem udělala Cenega, která přislíbila pětidenní exkluzivitu JRC. Věc ve světě věc poměrně běžná, v Česku však dosud nepříliš využívaná. V praxi to znamená, že nevydržíte-li čekat na českou verzi GTA IV do příštího týdne, budete si ji muset koupit právě u JRC. Poměrně krutý krok vůči českým herním eshopům, které mají významný podíl na celkových prodejích her v ČR. Útočí totiž na jejich hlavní přednost - rychlost dodání (obvykle hru zákazníci dostávají v okamžiku jejího vydání na CZ trhu).

Existuje řada spekulací, proč to Cenega udělala. Můj názor je ten, že JRC si tuto exkluzivitu zaplatila (ať již penězi, nebo garantovaným odběrem určitého významného množství při platbě předem, inzercí, či jakkoliv jinak). Stejně jako u dalších vánočních trháků, které budou uváděny přednostně v JRC: Tomb Raider Cz a Sacred 2 Cz.

Proč by to JRC dělalo? Když se prodává firma, obzvláště tak významná jako JRC, většinou její majitel dostane část kupní ceny v okamžiku podpisu smlouvy a část podle hospodářských výsledků po určité době. No a sázka na exkluzivitu při uvedení žhavých titulů na trh, obzvláště v předvánočním období, rozhodně není špatná volba. Obrat i zisky rostou, nikdo nekazí marže (10% sleva je dnes běžnou záležitostí, naopak 20% mi už přijde jako cena blížící se dumpingu), hodnota společnosti a celkový účet za ni utěšeně naskakuje a všichni mohou být spokojeni. Téměř všichni. Na JRC on-line hru prodávají za podobný peníz jako jiné internetové obchody, zapláčí tak zejména provozovatelé konkurenčních eshopů.

Andrej Anastasov kdysi o ing. Pavlíčkovi prohlásil, že je mazaný tlustý lišák. V dobrém. Vždycky, když vidím podobný krok a pozoruji reakce na něj, vzpomenu si na tento výrok a musím se smát. Pro mě je to signál, že JRC si uvědomuje nutnost přizpůsobovat se novým trendům a nebere to na lehkou váhu. Teď už jenom čekám, kdy dají eshopům další ránu, předělají svůj nepřehledný internetový obchod na moderní aplikaci dneška a nabídnou zákazníkům standardy, na které jsou běžně zvyklí odjinud.

Nevěřícně koukám, co se to děje kolem mne. Internetové deníky, televize, rádia dnes jako hlavní zprávu dne uvádějí fakt, že energetický moloch ČEZ nabízí zmrazení cen elektřiny domácnostem pro rok 2010. Znamená to, že pokud se k tomu do února příštího roku zavážete, budete v roce 2010 platit stejné ceny, jako v roce 2009. Pochopím, že tento krok oslavují burzovní spekulanti. Už méně jsem ochoten tolerovat vyjádření ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, z něhož vyplývá, že pro zákazníky je to určitě dobrý krok.

Proč si myslím, že je to blamáž na neznalé spotřebitele elektřiny? Když jsem ještě připravoval pro MF DNES rubriku o spotřební technice, říkali mi kluci editoři: piš to tak, aby to pochopila i Čendova babička. (Čenda = Robert Čásenský, tehdy zástupce šéfredaktora, dnes šéfredaktor MFD). Takže, Čendova babičko, celé to má dva háčky:

1. zavazujete se k tomu, že nejméně další dva roky budete zákazníkem ČEZu, byť byste dostala od jiné energetické společnosti lepší nabídku…
2. cena elektrické energie v roce 2010 dost možná klesne. Vy si to ovšem neuvědomíte, protože jste naštvaná, že se vám ceny rok od roku zvyšují, a nyní o celých 10%!

Ptáte se, jak je možné, že se po letech cena sníží? Asi už jste slyšela o celosvětové krizi. Ta způsobila, že banky půjčují méně ochotněji a dráž, lidé se méně zadlužují, utrácejí méně peněz a dávají tak méně vydělat firmám. Ty musejí propouštět, v horším případě krachují. Tím pádem rozhodně neporoste poptávka po elektrické energii takovým tempem, jako v minulých letech, je dost možné, že poptávka klesne. A nemusí to být dáno jen výkonem ekonomiky a hospodářství u nás, energetické burzy jsou provázané a ta česká kopíruje ceny u našich nejbližších sousedů.

Druhým efektem této krize je propad cen komodit, obzvlášť těch energetických, na světových burzách. Možná si pamatujete, jak se v létě bouřili dopravci kvůli drahé naftě. Tu způsobila ropa (energetická surovina), jejíž cena byla 150 USD/barel. Dnes je tato cena třetinová. Ruku v ruce s tím klesla i cena černého uhlí, z něhož ČEZ vyrábí značnou část elektřiny. Pochopil bych, že nad tím bude plakat uhlobaron Zdeněk Bakala a akcionáři NWR, ČEZ může být naopak spokojen - jednu ze svých klíčových komodit nakupuje výrazně levněji. Přesto příští rok zdražuje o 10%.

Naprosto chápu, proč ČEZ přišel s nabídkou zmrazení cen až nyní. Ceny jsou na maximu a vedení očekává, že v roce 2010 by mohly klesnout. Snaží se tak prodat co nejvíce elektřiny za současné vysoké ceny. Pro své zákazníky to určitě nedělá, to by s nabídkou přišel o pár let dříve. Co mě ale překvapuje jsou vyjádření politiků. To, že opozice brojí proti zdražování elektřiny mě nepřekvapuje a upřímně jim to ani nezazlívám. Nechápu ale, že vládní představitelé mají tu drzost vyjadřovat se ve stylu, že je dobré, že zákazníci mají tuto možnost, protože si můžou zajistit cenu elektřiny na rok dopředu. Už ale nedodají, že je dost možné, že v roce 2010 může elektřina dost možná zlevnit. A bez urážky, Čendova babičko, napadlo by vás něco takového po každoročním zdražování?