Vreco.cz

Prodejnost Levelu v únoru poprvé klesla pod 10 tisíc. Score se pod touto hladinou drží už dávno, byť svá data oficiálně neaudituje. Nic z toho ovšem neodradí Martina Ludvíka, držitele ochranné známky Excalibur, od znovuobnovení vydávání svého časopisu. Nebo je všechno jinak?

Na Tiscali Games vydali obsáhlý rozhovor s Martinem Ludvíkem. Ten neudělal ostudu své pověsti komika a předvedl slohový výstup, který zasvěcené pobaví a ty, kdož stále věří v to, že -ml- se dokáže vrátit do vydavatelské branže, snad již nadobro zbaví pochybností. Odpovědi totiž jasně naznačují, že -ml- nedrží informace pod pokličkou, nechrání si know-how. On prostě vůbec s obnovením časopisu nepočítá a doufá, že stylistikou svých odpovědí zpropaguje svou aukci na prodej značky Excalibur natolik, že se najde nějaký bulík, který ji za milion opravdu koupí. Pravda, bulíkovat -ml- vždycky uměl, tisíce předplatitelů Excaliburu na zaplacené, leč nedodané výtisky, marně čekají dodnes. Ale uznejte, jak by někdo s koncepcí mohl odpovídat v tomto duchu?

Opakujete, že máme zapomenout na obsahovou strukturu Score nebo Levelu. V čem tedy přesně bude Excalibur jiný?
Excalibur nebude souborem novinek, preview, recenzí, návodů, kultury a nudných rozhovorů či disertačních prací. Excalibur bude časopis. [celý rozhovor na Tiscali Games]

Pořád slyšíme jen to, co Excalibur nebude, ale co teda vlastně bude, to neví asi nikdo. Nechápu, jak v kontrastu s tím mohou padat prohlášení o metě 100.000 prodaných výtisků, kterou chce Excalibur dosáhnout zhruba do roka. Celé to jen podtrhuje můj dojem z toho, že se Ludvík snaží úporně přesvědčit, že historie značky Excalibur umožní vznik nového časopisu s minimálními náklady, zatímco při budování nové značky by byly zapotřebí miliony korun. Jen nechápu, koho přesvědčuje, když do nového papermagu by se pustil jen blázen, obzvláště v době, kdy i zavedené vydavatelské domy ruší jeden tištěný magazín za druhým, a to včetně těch největších jako Sanoma či MAFRA.

Zajímavá je pak ještě pasáž o složení nové redakce. Martin Ludvík už na blogu Excaliburu psal, že probíhají intenzivní diskuse s novým šéfredaktorem. Jestli jsem správně vytušil z dalších vyjádření v diskusích, kmenovými autory mají být čeští bloggeři. Nechci shazovat jejich slohové schopnosti, ale ve vší úctě - vládnout tištěným slovem ještě pro vytváření úspěšného časopisu nestačí, chce to i hromadu zkušeností. A obávám se, že těmi nikdo z okolí -ml- disponovat nebude, byť se v diskusi hlásí lidé, kteří už “10 let podnikají v herním průmyslu, vlastnili jeden tištěný magazín a několik webmagů včetně toho nejstaršího /LOL/ vydávají dodnes.” Michale, Phobosusi, Davidíku… citací jednoho mého oblíbeného mailu: Co hulíš chlapče, že vidíš svět v tak růžových barvách, že vydáváš své dřívější parazitování na značce GameSpot s lame projektem, či GameSport s úrovní horší než leckteré fansajty, za projekty dostatečné pro získání know-how k poradenství tištěnému časopisu?

I když, jak si tak čtu některé odpovědi -ml-, ani by mě nepřekvapilo, kdybyste někde “smoukli brčko” a společně jste se poplácali po ramenou, jak jste dobří a úspěšní, protože takovéhle hodnocení by nikdo střízlivý taky neudělal:

Co jste vlastně za celých těch devět let, kdy časopis nevycházel, dělal - co vás mezitím živilo a jak se v tomto směru dařilo, i např. v soukromém životě? Proč jste se k Excaliburu rozhodl vrátit právě teď?
Když zůstanu u vydávatelské profese, tak jsem nějakou dobu vydával Nejlepší hry a doposud vydávám Herní výběr. Oba produkty byly hodně úspěšné a to mi tak trochu navnadilo vrátit se zpět k Excaliburu. Také mám rozděláno spoustu jiných nevydavatelských a neherních projektů, které jsou ale v neveřejné fázi, takže k nim vám teď nic bližšího neřeknu. [celý rozhovor na Tiscali Games]

Tak Martine, závěrem. Excalibur není jako Míša ani Tatranky. To jsou značky, které mají jméno. Na Excalibur si možná zavzpomíná pár pařanů, ale jeho návrat si nepřeje asi nikdo. Když Ti zkolabuje počítač, jen restart nepomůže, je třeba jej přeinstalovat. A Ty očividně nemáš nejmenší ponětí, jak na to. Smiř se s tím, že už jsi svou značku jednou pohřbil, nech ji v klidu odpočívat v zapomění a nesnaž se tělo v rozkladu vykopávat ze země a znovu jej oživovat. Proděláš spoustu peněz a zápach mrtvoly zůstane. To je má dobrá rada. A máš ji zadarmo.

Videoklipy na internetu. Obsah, který táhne skoro stejně dobře jako porno. Kvantita, kterou lze nabýt téměř okamžitě, bez investic do výroby, ovšem s velkým investicemi do licencování. Domácí videoportál Stream po delší odmlce restartuje jednu ze svých dříve nejpopulárnějších služeb O2 Stream Music. Dnes už to není jen o několika hudebních kanálech vybraných žánrů, jako tomu bylo dříve. Klipy lze nově spouštět na vyžádání a po jednom, což je dobrá zpráva pro uživatele a horší pro provozovatele služby. Stream asi hodně věří svým obchodním schopnostem (i po Michalově odchodu), v novém pojetí služby totiž nestačí platit paušál za hudební smyčky jako dříve, nově se labelům platí za shlédnutí klipu.

Reklama na titulním teaseru láká: hudební videoklipy zdarma a ve vysoké kvalitě. To první tedy platí bez diskusí, o tom druhém bychom ale mohli polemizovat. Databázi klipů si Stream poctivě buduje několik let sám grabováním z hudebních DVD. To by samo o sobě s vysokou kvalitou v rozporu nebylo, ovšem někde v procesu udělali soudruzi z NDR chybu při enkódování a spoustu klipů zdobí jev zvaný “interlace”, tj. proužkování obrazu (krásně je to vidět třeba tady). Škoda, tohle je jeden z mála škraloupů nové killer aplikace Streamu.

Dalším je absence parametrů při hledání klipů. Můžete si je vyjet podle žánru, můžete si vyhledávat podle autora, ale zobrazit si třeba jenom české klipy O2 Stream Music zatím neumí. Doufejme, že je to jev dočasný, před dvěma lety se v databázi tento parametr udržoval, třeba z ní nevypadl a zatím se jen nezobrazuje. A do třetice mi vadí trošku komplikovaný přechod na videoklipy ze stránek Streamu. Můžeme se přít o to, jak moc by měla být killer aplikace propagována, ovšem na jednom by se zřejmě shodla většina z nás - link z hlavního menu by si určitě zasloužila. Ti, co mají bannerovou slepotu (nebo filtr) a nevšimnou si modrého O2 proužku na titulní stránce či čtverečku v kategorii hudba mají smůlu.

Těžko psát víc. Po dlouhých letech příprav, během nichž se v různých pozicích vystřídalo několik generací ředitelů (pamatuju si, že specifikace či smluvní jednání v různých stadiích vývoje zajišťovali mimo mě také Jirka Vaněk, Vláďa Hořejší, Patrick Zandl či Martin Krušina, který jako jediný vydržel u Streamu dodnes)  je tady služba, kterou není snadné provozovat, ale o kterou je mezi uživateli enormní zájem. Tleskám Streamu za odvahu a věřím, že O2 Stream Music přežije i poté, co skončí aktuálně podepsané reklamní partnerství s O2.

Nebojte, nebudu vymýšlet žádné laciné fórky, 1. dubna už bylo a spousta jiných se pokoušela ostatní napálit či pobavit. Já osobně za nejvydařenější aprílový žertík považuji článek Lidovek o tom, že operátoři se chystají zpoplatnit prozvánění. Spousta lidí se v diskusi plamenně rozčilovala, já za sebe říkám, že bych tohle občas i přivítal, protože jestli mi na mobilu jako vynálezu něco vadilo, pak to bylo právě prozvánění a opravdu trvá, než lidem vysvětlíte, že vás opravdu nemají prozvánět, pokud mají v úmyslu něco jiného, než vás naštvat.

Dalším, spíše nechtěným a krapet poaprílovým fórkem, byla návštěva Kateřiny Jacques v pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím. Nevím, jestli to Kraus věděl od začátku, nebo to bylo nechtěné, každopádně udolat Jacques její vlastní zbraní bylo dokonalé. Kdo neviděl, jak zastánkyně ekologických paliv a spalování biomasy odpovídá na dotaz, že do kotlů na biomasu se přikládá biomrkev, kterou si vypěstujete na zahrádce, nechť koukne do archivu ČT.

Do třetice mě pobavil email, jehož zveřejněním se Patrick Zandl vrátil mezi blogery na svém Marigoldu. Jde prý sice o smyšlenou firmu i lidi, ale aby iluze byla dokonalá, nesmělo by do mailu uniknout spojení Slavia TV; projekt, který realizovala konkrétní firma, jejíž technický ředitel se shodou okolností jmenuje Petr a obchodní ředitel zase Michal. Souhlasím ale s Patrickem, tak dokonalý a vtipný sloh se hned tak nevidí a pokud nejste manager či jeden z podílníků oné firmy, vůbec nezáleží na tom, o jaké firmě je řeč.

No a závěrem bych chtěl poprosit o radu všechny, kteří se šťourají v kolech, či se o ně jen více než zběžně zajímají. Po zjištění, že půjčovny horských kol ve východních Krkonoších zaspaly dobu a na webu nemůžu najít ani jedinou, jsem se rozhodl takovou malou půjčovnu otevřít v rámci služeb hostům ubytovaným v penzionu Krkonoše (v případě nevytíženosti kol samozřejmě i cizím). Problém je ovšem v tom, že sám vlastním 13 let staré horské kolo a od té doby jsem se v oblasti nijak nevzdělával. Dnes jsou v nabídce kotoučové brzdy, duralové rámy a já nevím, co všechno ještě, bohužel sám si netroufám vybrat nejlepší kolo v poměru cena/výkon, které by nebylo kanónem na vrabce pro to, co potřebuju. Takže pokud se tady někdo takový najde a bude ochoten se podělit o radu, budu rád, když se mi ozve v diskusi nebo na email.