Kterak Luji bundu nakupoval
Jednou takhle na podzim se Luji rozhodl, že si pojede do Opavy koupit zimní bundu. Sednul na autobus a jel. Když dorazil do Opavy, šel se podívat po obchodech, jestli někde náhodou nemají bundu jeho snů (a najít takovou je skutečně hodně těžké, protože Luji bere jenom největší věci na světě). Ale Ludan přesto našel obchůdek, ve kterém měli to, co právě hledal. Bundu si vyzkoušel (mimochodem tím způsobem, že si ji navlíknul na svou starou zimní bundu) a poté usoudil, že mu sedí jako ulitá. Šel tedy k pokladně a chtěl si bundu zakoupit. Zjistil ale, že u sebe nemá žádnou hotovost kromě pár drobáků v kapse. Sednul tedy na autobus a jel zpátky do Bruntálu pro peněženku, kterou zapomněl doma. Přijel do Bruntálu, zašel si pro ni domů a utíkal zpátky na zastávku, aby chytil další spoj do Opavy.
V Opavě zase utíkal do obchodu, aby bundu nekoupil někdo před ním a měl štěstí, ještě tam byla, takže si ji koupil a cestoval domů, kde se rozhodl bundu si ještě jednou, pro jistotu, vyzkoušet. Tentokrát už byl oblečený pouze v mikině a zjistil, že nová, nejlepší bunda na světě, je mu velká. Rukávy měl totiž tak o 20 čísel delší, než si přál a než to vypadalo v Opavě, kde měl na sobě vrstev víc. Bundu tedy pečlivě zabalil a jel s ní zpátky do Opavy, aby ji vrátil.
Přišel do obchodu, kde bundu zakoupil a požadoval vrácení peněz, protože je mu bunda velká. Prodavačka po něm chtěla paragon. V tom si Luji uvědomil že účtenku nemá, protože ji zapomněl doma, když bundu vybaloval. Bundu tedy opět zabalil, a šel na další autobus směrem na Bruntál. Doma pak účtenku naštěstí našel a v Opavě posléze bundu skutečně vrátil a byla mu vyplacena hotovost. Luji peníze sbalil a šel na spoj.
Když pak Luděk dorazil domů, zjistil, že zapomněl v autobuse batoh s peněženkou a deštníkem. Peníze pochopitelně uložil do peněženky, takže přišel i o ně. Luji z toho byl dost naštvanej a dlouhou dobu nechtěl o nakupování ani slyšet.

MEČOUN