Vreco.cz

Před chvílí mě na BonusWebu pobavila zpráva o tom, že Martin Ludvík chce oživit Excalibur. Bohužel bez jakýchkoliv dalších podrobností. Okamžitě jsem začal v hlavě počítat, kolikrát jsem stejnou informaci na tentýž web psal. Martin se podobnými výkřiky prezentoval na každém Invexu, kde nabízel stará čísla “pro pamětníky” doplněná o remitendu jím vydávaného magazínu Nejlepší hry - takovou hodně sockoidní edicí Game4U.

Připomeňme si stručně časovou chronologii. Excalibur vycházel tuším od roku 1990 více či méně pravidelně až do března 2000. Pak se chtěl Martin Ludvík přesunout na internet, ale po několika dnech marného snažení se přinášet kvalitní online obsah svých pokusů zanechal.

Neuplynulo ani půl roku a Martin Ludvík se pokušel o jeho zmrtvýchvstání. Na londýnskou herní výstavu ECTS (dej jí pánbůh věčnou slávu) v roce 2000 vyslal dokonce svého redaktora a hlásal, že Excalibur měl jen drobnou pauzu, během které “kompletně přepracovali koncepci časopisu a ještě před koncem roku (2000) přijdou s řadou revolučních novinek, kterými smetou z trhu papermagy a nedají šanci uspět webzinům.” Další číslo tehdy opravdu vyšlo, ovšem namísto toho, aby zametlo s konkurencí, zametli čtenáři s plány jeho vydavatele - o nový Excalibur už prostě neměli zájem. Nepomohlo ani to, že redakci řídil Shadow, šefredaktor prvních Levelů.

Další pokus měl přijít v roce 2003. Opět jsem slyšel slova o silném investorovi, o úžasném časopise, o tom, že krom klasického tištěného časopisu a velmi kvalitní CD přílohy se super kvalitníma hrama se Excalibur chystá také převálcovat internet. Úžasný hype, lidi se pobavili, ale buďto vycouval investor nebo Martin. Těžko říct, každopádně pět let byl klid. Až do dnešního dne. Martin Ludvík se zřejmě nechal inspirovat řadou článků na téma “soumrak herních časopisů” z posledních dnů a rozhodl se všem ukázat, že i dnes zná recept na to, ja zaujmout hráče a jak prorazit  herním magazínem.

“V článku autor tak nějak EXCALIBUR pohřbívá a vůbec o něm píše nepěkné věci. To ale neví, že EXCALIBUR je nesmrtelný! V poslední době mi tak nějak EXCALIBUR schází. Proto jsem ve spolupráci s některými věrnými fanoušky EXCALIBURu připravil základ ZCELA PŘEVRATNÉ koncepce EXCALIBURU 21. století. Již brzy se NĚCO BUDE DÍT,” píše Martin Ludvík ve fóru na BonusWebu.

Přej a bude Ti přáno. Inu, přeju hodně štěstí, Martine. A i kdyby z toho výkřiku do tmy nakonec nic nebylo, díky za něj, opět pobavil řadu lidí. Zrovna tipujeme, jestli a kolik čísel se na trhu objeví. Já s Vrahounem vsázíme minimálně i maximálně jedno. A co vy?

UPDATE 17.4., 14:00 - jak mě nezávisle na sobě upozornili JD a Blixa, až tak úplně ticho po pěšině posledních pět let nebylo. Zhruba před rokem a půl ML obeslal emailem všechny své potenciální konkurenty s dotazem na to, jak by měl podle nich vypadat moderní herní časopis 21. století. Zajímalo by mě, kolik rad a nápadů mu takový Blixa nebo Bludr poslali…

Není to ještě ani rok, co jsem na anketní otázku tehdy vznikajícího NextLevelu odpovídal, že v Čechách už není místo pro nový papírový herní magazín. V pomyslném duelu mi na stejné stránce oponoval Farid, že opak je pravdou a NextLevel bude výjimkou. Přál jsem jim to, Faridovy články mám rád a Sleeplesse jsem vždycky bral jako svého mladšího bratra. Ve skrytu duše jsem doufal, že přijdou na trh „s tak trochu jiným psaním“ a se zázemím silného vydavatele se prosadí. Bohužel jsem měl pravdu.

NextLevel skončil, stejně jako většina zdejších herních papermagů. A že jich nebylo málo, vzpomeňme třeba na legendární Excalibur, silným vydavatelem zaštítěný GameStar, ambiciózní PC Gamer, masivně protlačované Doupě… a řadu dalších, jejichž jména už si ani nepamatuju, protože v propadlišti dějin skončily dřív, než se mi stačily vrýt do paměti.

Přežily jen dva: Score a Level. Zatím. Jistě, úspěch herního média se měří podle finančních výsledků, ovšem abyste prodali reklamu, musíte mít čtenáře. A ani pěti, ani deseti tisíci prodaných výtisků nikoho neoslníte, ani za předpokladu, že remitendu z třicetitisícového nákladu někde rozdáte zadarmo, což dokazuje konec tištěného GameStaru.

Rozhodně se nelze vymlouvat na to, že čtenáři se přesouvají na internet. To určitě ano, ale prostor v papermagu zůstává, ostatně čerstvé zprávy taky najdete na internetu a noviny vycházejí dál. Problém časopisů je, že se neumějí přizpůsobit novému trendu konzumace informací, ani se jim nedaří oslovit novou generaci hráčů.

Obrázků je na internetu spousta, plytké informace v době specializovaných blogů na internetu nepřinášejí nic nového a na laciné vtípky už dnes také slyší málokdo. Stále jsou témata, seriály, které se dají výborně uchopit. Level láká na sloupek vývojáře Dana Vávry, Score jsem si po dlouhé době koupil kvůli Bludrově materiálu obsáhle mapujícím historii vývoje českých a slovenských her či přehledu toho, co chystají domácí vývojáři.

Ano, tyhle články jsou mimo jiné přesně to oživení, které časopisům chybí; a nejen těm papírovým, návštěvnost stagnuje či klesá i webmagům. Odjakživa patřily mezi nejoblíbenější a vzbuzovaly nejvíce emocí. V diskusích se pak vývojáři mezi sebou plácali po ramenou či hanili (podle toho, ze kterého tábora přispívali), čtenáři přilévali do ohně a flamovalo se o sto šest. Jenomže existuje jen hodně málo lidí, kteří jsou schopni podobné články napsat. K tomu je potřeba víc než jen dohrát hru, nebo přeložit informace z angličtiny. Troufám si říct, že by se dali spočítat na prstech jedné ruky. A z toho mála nemá nikdo dostatek času na přípravu takového článku.

Bohužel. Protože lišit se papouškováním novinek či preview lze jen těžko. Obrázky i videa jsou taky stále stejná. A i nejzapálenějšího hráče unaví číst stále stejné věci pořád dokola. Věděli to i kmeti české herní žurnalistiky Andrew & Ice, kteří se snažili lišit stylem psaní. Tehdy to bylo přesně to, co hráči chtěli. A co chcete vy? Pět webmagů a dva papermagy, které plus mínus píší o tomtéž, tedy čistě o hrách, jen v jiném grafickém zpracování či s jinou vychytanou funkcí webové aplikace? Co nejvíce postrádáte od domácích herních magazínů, ať už těch papírových, nebo webových?