Vreco.cz

Sotva jsem o Vánocích napsal příspěvek na blog, snědl Štědrovečerní večeři a rozbalil dárky, obdařil mě notebook jedním nechtěným překvapením - velmi nestabilním chováním a kolabováním systému. Zaklel jsem, mezi zuby procedil něco o slavných Vistách, zlatých XPčkách, zazálohoval data a začal reinstalovat. Marně, Visty se se mnou odmítaly bavit a začaly kolabovat už při instalaci. Zavolal jsem na Dell technickou podporu, abych se dozvěděl, že mám zaplacený support jen v pracovních dnech mezi 8 a 17 hodinou. Vyhlídky byly neradostné. Do následujícího pracovního dne zbývaly čtyři dny.

Oprášil jsem LCD, stolní počítač přesunul na kuchyňský stůl, vvyslechl si něco o tom, že ten krám tam prostě nebude a raději jsem šel připravit chajdu v Krkonoších na příjezd prvních hostů. Při práci jsem přemýšlel o tom, jestli se s Dellem budu dohadovat, zda je 31.12. pracovní den či nikoliv, neboť můj servisní program je: reakce následující pracovní den, vyřešení problému do druhého dne.

Přišlo pondělí 29.12. a nedlouho po osmé jsem vytáčel servisní linku Dell poprvé. Popsal jsem technikovi problém, vysvětlil mu, že to asi bude diskem, protože tento kolabuje i při připojení ke klasickému počítači. Přesto mě odkázal na diagnostiku, abych prý nemusel platit marný výjezd technika. Spustil jsem diagnostiku, po cca dvou hodinách testování všeho možného včetně zvukovky, grafického adaptéru a USB portů jsem konečně dostal chybové hlášky o disku a volal zpět, vybaven kódovým označením chyby.

“Měl jste pravdu, je to diskem. Bude Vám stačit, když Vám zítra doručíme disk kurýrem, nebo požadujete příjezd technika?” “Stačí disk, díky.” Byl jsem překvapený, žádné dohadování se s nikým o tom, jestli mi notebook náhodou nespadl (nespadl, ale když jsem měl Sony Vaio, snažili se v servisu podobný problém řešit tímto způsobem), prostě nic. A šance, že už zítra budu zase normálně fungovat.

O pár hodin později mi na mobil volalo německé číslo. “Hosti na penzion,” blesklo mi hlavou a telefon předal přítelkyni, která německy šprechtí lépe než já. Chyba lávky. Volali z Dellu, prý jestli bych mohl starý disk dát kurýrovi, který přiveze nový. Ještě upřesnění adresy a já se začal těšit, že vše dobře dopadne. A taky že jo. Druhý den ve třičtvrtě na devět klepe na dveře chlápek z DPD. “Mám tu pro vás nějaké balíčky a jeden mi prý vrátíte zpět.” Vymontoval jsem starý disk, zabalil jej do připravené krabičky a předal. Mezitím jsem si jen stačil všimnout, že balíček byl poslán s požadavkem na expresní doručení do 10 hodin následujícího pracovního dne.

Vyřešeno. Zhruba čtyřiadvacet hodin od mého prvního telefonátu na Dell technickou podporu jsem měl opět funkční počítač. Za posledních 10 let jsem vystřídal několik manažerských ultralehkých notebooků Toshibou počínaje přes Lifebooky od Fujitsu Siemens, Vaio od Sony až po Dell XPS. Vybíral jsem generálního dodavatele notebooků pro Stream (po HP se špičkovým servisem v řádu jednotek dnů, ale s otřesnou poruchovostí, jsme nakonec zakotvili u IBM/Lenovo, kde servis sice trvá týden či dva, ale poruchovost notebooků je minimální). Nikdy jsem ovšem neměl podobnou zkušenost, maximálně u serverů.

Ačkoliv nepatřím mezi ty, kterým by tyto odcházely jak na běžícím pásu, mám zkušenosti se servisováním všech včetně třeba Aceru, kde při reklamaci CD mechaniky, kterou lze odejmout páčkou, vyžadovali celý notebook (prý, abyste neporušili servisní podmínky, ovšem pevný disk vymontovat povolili a to musíte rozmontovat celý kryt notebooku :-)). Po sváteční příhodě s Dellem je mi jasné, které značce zůstanu nějakou dobu věrný. K dokonalosti ještě sice krůček chybí (třeba předinstalovaná image na disku; ládovat na XPS všechny ovladače v požadovaném pořadí je neskutečný opruz a navíc jsem přišel o svůj oblíbený červený Dell wallpaper), ale když to srovnám s přístupem servisů předraženého Sony Vaio nebo Fujitsu-Siemens, je to pořád Mercedes mezi Thaliemi. Pravda, tu nadstandardní podporu platíte v ceně notebooku, ale ten můj stál polovinu toho co stejně vybavené Vaio (a to mám na Vaio výrazně lepší velkoobchodní ceny než na Dell) a o nic moc víc než třeba Fujitsu-Siemens, Toshiba či jiný lehký notebook. A to se vyplatí. Kéž by podobný přístup k zákazníkům měly všechny servisy.